Geopolitika obilí

Pod dojmem ze vzrůstajících kapacit naší země se Egypt vzdal nákupu ukrajinské pšenice, která zaostává za ruskou jak kvalitou, tak i cenou. „Rusko má převahu. Doprava z ruských přístavů je levnější. Ovlivňuje to export všech druhů obilnářské produkce, ať už jde o ječmen, žito nebo pšenici," řekl RIA Novosti generální ředitel analytické agentury ProZerno Vladimir Petričenko.

Politika dodávek obilnin se určuje globálním trendem 21. století: růstem obyvatelstva v rozvojových zemích. Egypt, na jehož trhu se dokázalo zakotvit Rusko, právě mezi ně patří. V roce 2010 se stalo zvýšení cen obilí, včetně ruského, jedním z faktorů, jenž přispěl ke svržení prezidenta Mubaraka. Logika je následující: čím víc je na Blízkém východě obyvatel, tím je důležitější jejich zabezpečení nejnutnějším produktem, chlebem.

Na Dálném východě, který je považován za jednu z lokomotiv světového hospodářského růstu, stojí otázka jinak. Růst životní úrovně v Číně, Indii a dalších zemích Jihovýchodní Asie povzbudil zájem o těstoviny a zákusky. Regiony, jež se dostávají z chudoby, se zapojují do plnohodnotné spotřebitelské ekonomiky. Zbohatnuvší obyvatelé Tichomoří již netouží pouze po chlebu, ale také po lahůdkách.

Demografické a ekonomické změny ovlivňují obvyklé obchodní trendy. Rusku se v letech 2016-2017 daří proklestění si cesty na trhy, jež se v minulosti zdály exotickými. Patří mezi ně Indonésie: export obilí do této země stoupl hned z 990 tun v roce 2016 na 330 tisíc tun pouze v prvním čtvrtletí 2017. Příčina tkví v USA, jejichž úroda v posledních letech klesá kvůli suchům, a v oslabení pozic Kanady, která usměrnila své rezervy na pomoc jižnímu sousedovi. Na špatnou úrodu si stěžuje také Austrálie.

Vysoce technologický chléb

Ekonomické statistické údaje svědčí o tom, že se spotřeba obilnin ve světě zvyšuje počínaje rokem 2011 průměrně o 2,8 % ročně. Kromě konjunktury výhodné pro Rusko jde o rozvoj smíšených technologií, které zvyšují ekonomickou atraktivitu druhů obilí, po kterých byla dříve nízká poptávka. To vše dohromady otevírá cestu pro domácí zboží na ty nejvzdálenější trhy.

V roce 2016 si Rusko poprvé vydělalo na prodeji obilnin více než na vývozu zbraní a tento trend může dál pokračovat. Analytici z australské agentury Aegic mají za to, že dodávky ruské pšenice stoupnou v letech 2015-2060 o 60 %.

Podle názoru programového ředitele fondu klubu Valdaj Jaroslava Lisovolika vyskočilo Rusko v posledních letech „z nízkého startu", díky čemuž „si zachovává možnost zvýšení produktivity práce." „Má rezervy na zvýšení státní podpory zemědělců, rezervy na zvýšení investic a dostupnosti zemědělského leasingu," podotkl expert.

A jsou-li rezervy, bude i nárůst.

Názor autora se nemusí shodovat s názorem redakce