ZHMP vyslovilo nesouhlas s umístěním díla na svém pozemku, kterým Staromák je, a tím pádem vlastně stavební řízení k výstavbě, které se rozběhlo a které vykonává státní správa, ztrácí význam, když majitel pozemku je proti. Za příslušné usnesení hlasovalo 36 zastupitelů; přítomno bylo 58 ze 65 zvolených. Proti sloupu byli zastupitelé ANO, ČSSD, KSČM, piráti a zelení. U dalších to bylo různé.
Takhle si to malovala katolická sekta na dlažbu pražského Staromáku: "Tady bude stát SLOUP" | - |
Odpůrci sloupu argumentovali symbolickým významem, které dílo postupně získalo u Čechů a který TGM charakterizoval jako politickou potupu českého národa. Upozorňovali na ikonografii znázorňující porážku protestantismu, na výsměch umístění na místě popravy 27 českých pánů po Bílé hoře, na dopady Obnoveného řízení zemského, které zrušilo určitou samosprávu měst a stavů a především znamenalo tvrdou rekatolizaci země do té doby nábožensky pestrou a tolerantní. Obavy ze zneužití ZHMP jako nástroje proti investorům označili za demagogické, neboť jde o stavbu na pozemku města, nikoli soukromém. Stejně tak bylo připomenuto, že byly v minulosti petice, které zastupitelé rozhodli meritorně, např. souhlasili s trasováním železnice do Veleslavína. Několikrát bylo připomenuto, že se jedná o obnově sloupu, s jehož stržením TGM souhlasil, v den 80. výročí jeho úmrtí. Obnovení Mariánského sloupu na Staroměstském náměstí jako symbol smíření nelze považovat, když jsou kolem něho tak vyhrocené debaty, může být ale postaven někde jinde, dodávali odpůrci, případně by muselo jít o společné dílo, nikoli jednostranný akt. Došlo i na urbanistickou stránku, kdy odpůrci upozornili, že náměstí je výrazně odlišné od dob, kdy sloup byl vztyčen a svržen (není budova radnice, otevřel se prostor před sv. Mikulášem, není kašna atd.), takže na místě je nejprve vyjasnit si koncepci náměstí a pak teprve jednat o tom, co kde případně umístit.