Noviny připomínají, že za minulý finanční rok (od července 2016 do července 2017) Rusko exportovalo 27,8 milionů tun pšenice a v příštím roce může podle výpočtů ministerstva hospodářství USA ruský export pšenice dosáhnout 31,5 milionů tun, což může napomoci udržet světové vůdcovství v tomto indexu. Celková produkce obilí může dosáhnout 80 milionů tun ve srovnání se 73 miliony v minulém roce.

„Ale co vyprovokovalo tento boom exportu ruské pšenice? Hlavně globální oteplování, které vede ke zvětšení výsevných ploch směrem na sever. Je vypočteno, že od konce 80. let teploty v oblastech pěstování obilnin v Evropě a Asii k roku 2020 vyrostou o 1,8 stupňů a k roku 2050 o 3,9 stupňů," píší italské noviny s odvoláním na údaje agentury Bloomberg.

Tento faktor musí společně s technickým progresem vést k růstu výsevných ploch o 140 milionů akrů, které se přestaly používat po rozpadu SSSR, píše se v článku.
Klimatické změny pomáhají Rusku i jinde. Zatímco američtí a australští producenti trpí vleklým suchem, Rusko získává asiatské trhy začínáním exportování pšenice do Nigérie, Bangladéše a Indonésie. Hlavní výhodou je v tomto případě nižší cena ruského obilí ve srovnání s evropskou nebo americkou.

„Možná, jednou…obilí nahradí uhlovodíky jako hlavní zdroj příjmu Ruska. Kreml ve skutečnosti více spoléhá na rozvoj vědy a technologií než na výsevné plochy, to dříve oznamoval Putin. Technologie samozřejmě mohou a musí spolupracovat s výrobou zemědělské produkce a potravin celkově, ale nehledě na početná oznámení o soběstačnosti ve světě sankční války se Západem, Rusko pokračuje v závislosti na zahraničních dodávkách potravin ve velké míře," uvádí La Stampa.