Procházková: Neumím si představit že opět bude v Praze symbol totality
Vážení radní a zastupitelé,
děkuji za slovo. Jmenuji se Lenka Procházková a vystupuji zde jako spoluautorka Petice proti znovuobnovení Mariánského sloupu na Staroměstském náměstí.
Francouzský historik a politik Ernest Denis v knize Čechy po Bílé hoře napsal o významu původního sloupu toto: „Ferdinand III. svěřil své království zvláštní ochraně Panny Marie, a postavil jí v červnu 1650 sloup se sochou její na předním místě hlavního města. Sloup tu byl symbolem, že se Řím ujal vlastnictví Čech.“
Připomenu, že tento symbol vlastnictví byl vztyčen pár metrů od někdejšího popraviště, kde byla v červnu 1621 popravena stavovská elita. Tedy muži, kteří se snažili uskutečnit svůj sen o konfederaci nezávislých států, kde bude svoboda víry zaručena každému včetně poddaných a kde král bude volen stavovským sněmem. Tak avantgardní plán musel být nejen poražen, což se stalo na Bílé Hoře, ale i exemplárně ztrestán. Hlavy popravených umístěné v železných koších „zdobily“ Staroměstskou věž Karlova mostu ještě deset let.
Sen o svobodě víry se ale nepodařilo zničit ani vyhnáním protestanské elity, ani plošnou násilnou rekatolizací zbylých obyvatel. Byl předávaný spolu s touhou po samostatném státě z generace na generaci. Až k Masarykovi a jeho legiím, které na frontách první světové války vybojovali právo Čechů ale i Slováků na suverénní stát.
Každý pád nenáviděného politického režimu je provázen odstraňováním jeho symbolů. Mariánský sloup byl stržen z vůle lidí, Pražanů, kteří už nesnesli jeho sousedství s novým pomníkem MJH. Postava Husa je symbolem boje proti teokracii a odkazem k hledání a obraně pravdy. K tomuto odkazu se přihlásila i První republika. Hlásíme se k němu i dnes.
Nedovedu si představit, že v příštím roce, kdy se bude slavit sté výročí založení suverénního státu, vyroste na Staroměstském náměstí znovu symbol někdejší totality. Proto jsem se stala spoluautrorkou této petice proti obnovení Mariánského sloupu. Není to první petice v této věci. Jednu jsme organizovali už koncem devadesátých let, další v roce 2001. Následující pak v roce 2012, kdy se téma opět stalo aktuálním. Tehdejší pražský primátor Bohuslav Svoboda se sice účastnil pietní slavnosti ve výroční den popravy českých pánů, kde vyzdvihoval jejich statečnost při obraně svobody víry a mluvil o trvalé výzvě pro naši paměť, ale už v dalším dnu tentýž primátor oznámil, že se souhlasí s obnovou Mariánského sloupu a že je nutno to vnímat jako symbol smíření a náboženské tolerance této země. To zní z úst politika neuvěřitelně. Vždyť sloup byl postaven poté, kdy všichni protestanti byli ze země vyhnáni nebo násilně převedeni na tzv. víru pravou. Jakou toleranci tedy sloup symbolizuje?! Ve skutečnosti je snaha o jeho znovupostavení dalším krokem na cestě směřující ke ztrátě historické paměti národa a tím i ke ztrátě jeho identity.
Po přijetí nemravného zákona o tzv. církevních restitucích, schváleného v den výročí osudové bitvy na Bílé Hoře, získala ŘKC výhodnou vyjednávací pozici. Dopisy kardinála Duky, v nichž připomíná menším církvím jejich podíl na zisku z tzv. církevních restitucí a žádá od nich na oplátku souhlas s novým postavením sloupu, působí jako vydírání. Věřím však, že se tento pokus o zkorumpování svědomí nezdaří.
Stejně tak věřím, že ani vy, zastupitelé občanů, nedovolíte, aby na Staroměstském náměstí vedle pomníku Mistra Jana Husa a naproti někdejšího popraviště byl znovu vztyčen karatelský prst se sochou zneužité Panny Marie.
Po bouřivé více jak tříhodinové debatě, která jak řekla Lenka Procházková byla delší než bitva na Bílé Hoře, přijali radní Usnesení, které ukládá radě hlavního města učinit všechny právní kroky k rozvázání smluvních závazků a k odnětí souhlasu Prahy s umístěním sloupu na náměstí do konce letošního roku.
(rp,prvnizpravy.cz,foto:arch.)
Zdroj
