Toto číslo bylo vypočítáno přibližně, vychází se sumy, která byla utracena na deportaci 26 Afghánců po cestě Frankfurt nad Mohanem — Afghánistán. Na začátku roku byla daná skupina vyvezena za účasti „79 policistů, překladatele, několika lékařů a pracovníka pohraniční služby". Plus letoun, kterým byly domů odesláni „turisté", byl pojištěn podle všech pravidel, jelikož musel letět nad takzvanými nebezpečnými oblastmi.

To vše stálo 350 tisíc euro. Pokud to vynásobíme 15 tisíc Afghánci, jejichž pobyt na území Německa byl přiznán nepodloženým, tak dostaneme přibližně 200 milionů dolarů. Pro srovnání — tato suma je rovná přibližně 12 % oficiální příjmové části rozpočtu Afghánistánu (1,9 miliard dolarů).

Vypadá to surrealisticky, ale to ještě není všechno.

Z Německa nebudou deportovat do Afghánistánu všech 15 tisíc nelegálů, ale hlavně ty, kterým bylo dokázáno provedení trestného činu. Minulý týden se do Kábulu vrátilo osm Afghánců, tři z nich, podle slov bavorského ministra vnitra, byli odsouzeni v jeho spolkové zemi: jeden za těžké ublížení na zdraví a dva za znásilnění.

Takže je to vlastně takový eurotrip: někdo z Afghánistánu se odebral tajnými cestičkami do Německa, země vysokých sociálních standardů a ohromné byrokracie. Tam dává požadavek o azyl a dostává prostředky pro existenci. Užívá si — a pokud nemá štěstí a dostává se do kriminálu, tak ho skutečně surově potrestají — bude vrácen domů za doprovodu lékaře a ochranky.

Tady je nutné podotknout, že to ještě není všechen surrealismus. Jelikož Německo, jak víme, je země vysokých sociální standardů a velkého humanismu.

Německo oficiálně nepovažuje Afghánistán za bezpečné místo původu. To znamená, že návrat každého migranta tam je automaticky považován za morálně nepřípustný — navrátit chudého cestovatele do pekla nebezpečné vlasti (po každém velkém teroristickém činu v Afghánistánu levice v Německu začíná křičet a proces deportace se pozastavuje).

Přitom celkový počet žadatelů o německý trvalý pobyt z Afghánistánu roste (nyní jich je více než 250 tisíc). A množství těch, koho je potřeba deportovat, ale zatím ještě deportován nebyl, také roste: v každém případě se v minulém roce jednalo o 12 tisíc lidí.

Celkově tedy stojí deportace jednoho afghánského nelegálního migranta do jeho vlasti okolo 13,5 tisíc euro, a to ještě je ona cesta neuvěřitelně byrokraticky zablokována a celkově velmi složitá.

Vzniká tedy ohromující „evropský paradox".

Čím více kriminální, divokou a neintegrovatelnou společnost představují pro Západní Evropu nelegální migranti, tím více mají šanci na to se v Evropě udržet.

A existují čísla, která to názorně ilustrují: v roce 2015 bylo z Německa deportováno celkově 20 tisíc lidí. Tři čtvrtiny z nich byli lidé ze Srbska, Albánie, Černé hory, Makedonie, Bosny a Hercegoviny.

To znamená, že s deportací lidí pocházejících ze zemí, které se ze všech sil snaží o integraci, nemají zástupci „staré Evropy" prakticky žádné problémy. Čistě z byrokratického hlediska je výhodné je vyhánět, není to daleko a je to snadné.

Jinými slovy tedy pozorujeme ohromující „negativní filtr", který vzniká čistě na linii oficiálního humanismu a oficiálních procedur. A tento filtr je odpovědí na otázku, na kterou se mnozí upřímně ptají.

Proč západní Evropa, když má demografické problémy, přijímá ochotněji „problémové", kulturně a religiózně cizí „přijíždějící", oproti obyvatelům bývalých socialistických území, kteří jsou principiálně připraveni integrovat se a pracovat a asimilovat se?

Právě proto, že jsou nedostatečně problémoví ve srovnání s „chlapci z pekla". A proto je Ukrajinců v Německu (oficiálně) několikanásobně méně než Afghánců.

…to neznamená, že obyvatelé z bývalých socialistických zemí, které se nyní snaží o evropskou integraci, v současné struktuře nemají žádnou šanci. Prakticky každý den vznikají jednou velké, pak zase malé skandály s „otroky" z východní Evropy, které do západní Evropy přivážejí příslušníci jejich vlastních národů a pronajímají je slušným místním zaměstnavatelům.

Před několika dny například v britském městečku Derby byly osvobozeny desítky nevolníků z Lotyšska, u kterých odebírali dokumenty a nutili je pracovat na někoho slušného (podle všeho — přes prostředníka, který vystupoval jako formální zaměstnavatel).

To vše možná vypadá až příliš hloupě a proto v Evropě i u nás vznikají konspirační teorie na téma „plánovaného nahrazení bílého křesťana EU přijíždějícími lidmi".

Ovšem podle Hanlonovy břitvy nikdy nestojí za to připisovat zlému úmyslu to, co je možné vysvětlit prostou hloupostí.

Názor autora se nemusí shodovat s názorem redakce