Achich ouvej, pracovat celých šest hodin? Dcera významného vězně prokázala, že neziskovkáři se skutečné práce bojí jako čert kříže
Saša Uhlová mě v tom svém dokumentu "Hranice práce" rozesmála. Neomarxistká, která v životě nepoznala pořádnou práci, se podivuje tomu, že pokladní někdy dělají dvanáctky. Ona sama prý byla unavená už po šesti hodinách. Tak jasně, že pro salonní levičáky jejího ražení je šok, když nedostává dotace a granty a musí navíc makat rukama.
Jasně, že je složitější dělat v prádelně Motola, než být jako Uhlová součástí neziskovky Centrum pro média, ekologii a demokracii (CMED), která vyinkasovala skoro 600 000 Kč z Chovancova Ministerstva vnitra. Je sranda, že místopředsedou CMED je Jakub Patočka, stranický kolega Chovance.
Jasně, že porcovat kuřata v Agrofertu je větší dřina, než jako Uhlová připravit "propracovanou metodiku vedení diskuze" v projektu neziskovky Educon "Společně bez předsudků". Tady se mimochodem Uhlová setkala při společné "práci" s Apolenou Rychlíkovou, která ten dokument režírovala.
Jestli ten dokument o něčem vypovídá, tak jedině o tom, jak nejsou neziskovkáři skutečně zvyklí pracovat a jsou naprosto odtrženi od reálného života. Třeba můj tchán pracuje celý život na slévárně. Před mnoha lety prodělal infarkt a běžná má čtyři dvanáctky po sobě a pak zase pár dní volna. Když to zvládne on, tak proč by nemohla o generaci mladší "pokladní" Uhlová?
Je ostuda, že Česká televize dává prostor Uhlové, Rychlíkové a dalším ludrám z neziskovek. Aspoň je ale jasné, na čí straně "veřejnoprávní" instituce stojí.
PS. A ještě jsem zapomněl dodat, že i na tuhle "rádobyinvestigativní" záležitost dostala Uhlová grant. Jak také jinak, že?
Čtěte také:
Zdroj
