V návrhu rezoluce předloženém USA jsou body o ropném embargu proti KLDR, o zákazu importu textilní produkce, zmrazení kont Kim Čong-una a zrušení platů severokorejských dělníků. Podle slov expertů svědčí požadavek Washingtonu ohledně zrychleného hlasování o rezoluci o tom, že USA jsou velmi znepokojeny novými jadernými zkouškami Severní Koreje, a také o tom, že se tím pokoušejí vyvinout nátlak na Čínu.
Podle názoru expertů, nehledě na rozdílné zájmy Moskvy a Pekingu v Severní Koreji, jsou obě země znepokojeny hrozbou, kterou je severokorejská jaderná bomba. Na Čínu připadá 90 % celého zahraničního obchodu KLDR. Pro Rusko činí tento podíl méně 100 milionů dolarů, ale vztahy se Severní Koreou má přece jen dost pevné.
V lednu byla například zveřejněna zpráva, že Moskva a Pchjongjang hodlají posílit spolupráci v železniční infrastruktuře. Rusko navíc počítalo se severokorejskými dělníky. List píše, že některé prvky severokorejského jaderného programu měly prý zjevný ruský původ.
„Rusko, stejně jako Čína, má zájem na další existenci Severní Koreje, kterou považují za svého druhu nárazník proti svazkům v Severovýchodní Asii soustředěným kolem USA," uvádí list slova ruského politologa Artjoma Lukina. Proto se podle jeho názoru Moskva a Peking obávají, že krach severokorejského režimu způsobí růst nestability u jejich vlastních hranic.
Aktivní úloha Ruska v překonání severokorejského problému je přitom součástí politické hry světových velmocí, připomíná The South China Morning Post. „Severní Korea vidí teď v Rusku závažnou podporu, zatímco její vztahy s Čínou jsou napjatější," uvádí list názor politologů.