Ale hlavní tendencí nové politické sezóny je začátek prezidentských kampaní. I když samotné volby podle zákona mají proběhnou v květnu 2019, všichni klíčoví političtí hráči už začali svůj lov. I samotný prezident a jeho političtí konkurenti.
Proč Porošenko hledá agresory tam, kde nejsou
Několik dní před začátkem politické sezóny prezidentova zástupkyně v parlamentu Irina Lucenková oznámila, že jménem hlavy státu vnáší návrh zákona o přiznání Ruska agresorem.
Proč to po třech letech občanské války na východě země Petro Porošenko potřebuje a definitivně tak zničit vztahy se sousedním státem, kde má mnohamilionové vlastnictví, není otázka vůbec planá.
Ve skutečnosti však plnění minských dohod je pro Porošenka nepřijatelné, protože veškerá jeho vnitřní i zahraniční politika je postavena na konfrontaci s Ruskem a na občanské válce s povstaleckým Donbasem.
Nejdřív se v čele USA, které si zcela podmanily všechnu zahraniční i vnitřní politiky Ukrajiny, včetně jmenování klíčových státních úředníků, objevil nepředvídatelný Donald Trump. A ukrajinské orgány sázely na jeho konkurentku Hillary Clintonovou. A proto po volbách musely čekat, jaký kurz si vůči Kyjevu vybere nový vládce Bílého domu.
Poté Trump oznámil, že USA se aktivně zapojují do minského procesu a v polovině srpna proběhla jednání mezi speciálním představitelem Trumpa Kurtem Volkerem a asistentem Putina Vladislavem Surkovem.
Porošenko, který se jako ohně bojí realizace minských dohod, se rozhodl je narušit a přitiskl se k té části amerického establishmentu, která aktivně hází Trumpovi klacky pod nohy.
Jedním z takových klacků se má stát i návrh zákona o agresi Ruska. Podle logiky Kyjeva to má minský proces definitivně dostat do slepé uličky.
V této jasně odsouhlasené protivníky Trumpa ve Washingtonu pozici Porošenko nijak neriskuje. Americkému lídrovi není nic do Porošenka a protitrumpovský postoj ukrajinského prezidenta mu v určitých kruzích USA půjde dokonce k duhu.
Jak se přátelé Porošenka stávají jeho nepřáteli
Další námět nové politické sezóny je vytvoření široké protiporošenkové koalice. Boj s prezidentem je to, co dnes spojuje všechny hlavní politické síly Ukrajiny.
Stalo se to výsledkem poměrně postupné a produktivní politiky Porošenka, která je namířená na shromáždění do svých rukou všech otěží země, jde o SBU, generální prokuraturu, vládu a premiéra, kterým se v minulém roce stal nejbližší spolupracovník prezidenta Volodymyr Hrojsman.
Mnohým v zemi však tato absolutní moc kategoricky nevyhovuje.
Bývalý gubernátor Oděské oblasti, který byl nedávno zbaven ukrajinského občanství, v neděli 10. září při velkém nakupení ukrajinských politiků, novinářů a poslanců Evropského parlamentu plánuje průlom na hraničním přechodu Krakovec ve Lvovské oblasti. Pohraničníci a policie slibují, že budou střílet. Saakašvili zase uvádí, že se bude probíjet přes hranici, ať se děje, co se děje. Předpokládá se, že této pohraniční show se zúčastní hlavní soupeř Porošenka v budoucích prezidentských volbách, lídr politické strany Baťkivščyna Julie Tymošenková.
Ukrajinská média zatím zjistila, že ministr vnitra Arsen Avakov začal zákulisně jednat s Tymošenkovou o vytvoření společné protiporošenkové frontě.
Ministr vnitra může Tymošenkové nabídnout nejen politickou, ale i silovou podporu v budoucích volbách. Za Avakovem, který to nijak neskrývá, ba naopak to všelijak zdůrazňuje, stojí radikálové a nacionalisté, které ve své době vyzbrojoval a organizoval dobrovolnické prapory. A jeden z jejich ideologů Vadim Trojan se dokonce stal jeho náměstkem.
Nicméně to však neznamená, že „široká protiporošenková koalice" složená z Tymošenkové, Saakašviliho a Avakova vydrží alespoň do voleb. Může je spojit, a to jen na krátkou dobu, přátelství proti prezidentovi, které může přejít do vzájemné války nebo do války všichni proti všem.
Proč Porošenko osobně bojuje se svobodou slova a dálkově s Janukovyčem
Nová politická sezóna, ve které se Porošenko chystá k zahájení aktivní fáze své druhé prezidentské kampaně, bude doprovázena řadou halasných procesů. Už jsou zahájena trestní řízení proti řadě novinářů, včetně proti hlavnímu redaktorovi opozičního internetového média Strana.ua Igoru Gužvovi. V současnosti se ještě tři pro Kyjev nepohodlní novináři nachází v žytomyrské věznici. Znovu bylo zahájeno trestní řízení proti novinářovi Ruslanu Kocabovi, který už si podle soudu nezákonně odseděl rok a půl za výzvy, aby se na Donbasu nebojovalo. A před námi jsou soudní procesy s předpokládanými vrahy Olesa Buziny a uprchlého ruského poslance Denise Voroněnkova.
Skutečně bojovat s radikály, neboli je odzbrojovat, Porošenko nebude. K tomu chybí politická vůle i lidská odvaha.
A třešničkou na dortu v nové politické sezóně bude verdikt soudu odsouzení v nepřítomnosti Viktora Janukovyče za vlastizradu.
Soud s bývalým prezidentem probíhá s mnoha procesními porušeními a zjevným natahováním. Ale tady není důležitý právní, ale čistě propagandistický efekt. Do začátku předvolební kampaně chce Porošenko dostat konečné, klidně i v nepřítomnosti, odsouzení předchozího prezidenta.
Názor autora se nemusí shodovat s názorem redakce