Učitelé se zase bouří. Mají malé platy. Práce s lidmi je tou nejhorší, jaká může být, a učitelé nechtějí dělat svoji špinavou práci pro stát za tak málo peněz. Musí tělesně umrtvovat nejmladší generace lidí, zpracovávat jejich mysl a vědomí, a průmyslově z nich vyrábět občany způsobilé pro jejich další zneužívání zaprodaným státem a cizí ekonomikou.
Vykořisťované občany nelze děsit tím, že účelem ekonomiky ničení je blahobyt těch, kteří k tomu ničení lokajsky nejvíce přispívají a slouží, a naopak bída těch, kterým v zastoupení vládnou. Proto z úst všech správných demokratů, egocentristů, ekonomů, politiků, kapitalistů a jiných parazitů slyšíme tolik optimistických, komunistických a humanistických žvástů, které zakrývají opačnou praxi.
Chytřejší parazit má oproti hloupějším hostitelům jeden duševní rozměr navíc. Parazit má k dispozici podvojné myšlení, zatímco hostitel pouze jednoduché. Rozlišujícím činitelem je dědičnost (povaha, pokrevní a třídní původ) a vlivy prostředí (výchova a vzdělání).
Učitelé vyrábějí pro stát normální, duševně a tělesně deformované občany. Nahrazují v jejich mysli (mozku) přírodní realitu umělou. Normalita je dnes ovšem vysoce patologická. Je to závažná nemoc, která své hostitele chrání. Náš normální život je veskrze patologický. Žijeme ve virtuálním konstruktu a ztotožnění s jeho patologickou bází považujeme za normální a správné.
Vzdělání je jednou z hlavních příčin lidského neštěstí, nespokojenosti a devastace přírody. Kdo z těch všech gramotů, vzdělanců a inteligentů dosáhne vrcholu vzdělání a pochopí, že je vlastně k ničemu? Kdo z nich pochopí, že účelem teorie je její negace a praxe? Za praxi se dnes ovšem vydává služba v okovech teorie, která ve skutečnosti žádnou praxí není.
Tvrdé drogy dnes kolují i na základních školách. Příčiny narkomanie dětí a mládeže se hledají v omamných látkách nebo výchovných chybách rodičů. Méně již v masové mediální manipulaci veřejného mínění (reklama, propaganda, zvrácená kultura) a již vůbec nikoliv ve vzdělání. Je to pochopitelné, neboť zájem vysoce parazitní ekonomiky je nadevše.
Také se vám ještě po padesáti či šedesáti letech v noci zdají školní horory? Také se ve snech děsíte zkoušek, školy a učitelů? Ještě se divíte, že školní mládež hledá únik ze školního stresu v drogách? A jak jste na tom sami vy, se svým konzumem? Kolik kilo sádla máte navíc? Kolik vykouříte denně cigaret a vypijete alkoholu? Také hledáte úlevu v lécích, nakupování, televizi, autech, hobby, fotbalu či jiných zdánlivě bezpečných obezličkách?
Devastační ekonomika produkuje čím dál tím více nezpůsobilých občanů. Mimo zmíněné občany nedospělé jsou to lidé staří, nemocní, slabomyslní, smyslově postižení, nezaměstnaní, nebydlící a jiní, kteří nejsou schopni držet krok se zvráceným pokrokem, který nelze zastavit. Všichni tito zaostávají ve vzdělávání a potřebují velice jednoduché sociální prostředí, které není založeno na gramatické způsobilosti, na špatně pochopitelných spekulacích vychytralých obchodníků s lidskou bídou a zoufalstvím.
Klasickou pomůckou školního vzdělání byla dnes tolik zavrhovaná rákoska. Idioti namlouvají sobě i druhým, že jejím účelem byla šikana a ponižování rozvíjející se osobnosti (egoizmu) dítek školou povinných. Generace občanů a učitelů deformované výchovou a vzděláním k absurdnímu rozvíjení pudových (konzumních) sklonů nechápou, že primárním účelem rákosky byla připomínka těla, vrácení duševně bloumajícího žáka do tělesné reality. Myslím, že je zbytečné vykládat těm, kteří toto nechápou, o co jde. Nechtělo by to přidat učitelům, jejich chlebodárcům a nejen jim, ale všem, pár ran rákoskou, aby se všichni vzpamatovali?
Hlavním předmětem školního vzdělání by měla být tělesná výchova. Pokud toto neakceptujeme a prakticky nerealizujeme, je úplně jedno, jakým způsobem sejdeme z povrchu zemského. Jistě jste si již všimli, že poslední dobou se všechny tyto vlivy synergicky spojují. Stačí pozorovat sebe a své chování, a zděsíte se, jak jste normální.