Mají vystřídat projekt 885 Jaseň. Dynamika vývoje je tradiční.

Rusko je, jak je známo, na prvním místě ve světě v oblasti vývoje ponorek. Uznávají to dokonce Američané.

První raketový podmořský křižník

Před dvaašedesáti lety, v září 1955, startovala poprvé na světě z paluby sovětské ponorky B-67 v Bílém moři balistická střela R-11FM, která zasáhla terče na polygonu. Dříve byla ponorka B-67 zmodernizována v rámci projektu V611 Vlna a stala se první na světě ponorkou s balistickými raketami.

Během třech následujících let bylo přestavěno nebo zmodernizováno pět ponorek projektu AV611 (Zulu V podle klasifikace NATO), jež se staly prvními sériovými na světě s balistickými střelami.

Nejrychlejší

Víceúčelová atomová ponorka projektu Ančar K-162 dosáhla v prosinci 1970 pod vodou rychlosti 44,7 uzlu, což odpovídá 82,78 km za hodinu a byla rekordem na několik desetiletí dopředu. Je to první na světě ponorka s titanovým trupem.

Zvlášť pro ni byly vyvinuty mohutné jaderné reaktory a protilodní střely Ametist se startem pod vodou.

Odborníci srovnávají uvedení do provozu ponorky K-162 s letem prvního člověka do vesmíru. Pro K-162 neexistovaly nesplnitelné úkoly, ponorka dokázala dostihnout a zničit každou válečnou loď.

S pomocí deseti odpalovacích ramp pro P-70 Ametist dokázala jedna ponorka projektu 661 zaručeně potopit letadlovou loď a pak s maximální rychlostí uniknout pronásledování. K-162 způsobila v Atlantiku v období září-prosinec 1971 dost nepříjemností americké letadlové lodi Saratoga, která nedokázala uniknout sledování a pronásledování ani svojí největší rychlostí 30 uzlů. Rychlost umožnila naší ponorce obsadit jakoukoli potřebnou pozici ohledně letadlové lodi a zničit ji prvním výstřelem.

Štafetu nejrychlejších přijaly koncem sedmdesátých unikátní sériové víceúčelové ponorky projektu 705 Lyra, které se vyznačovaly malými rozměry a vysokou automatizací. Ponorka byla poháněna unikátním jaderným reaktorem s teplonosnou látkou z kapalného kovu a měla maximální rychlost 41 uzlů.

Podle názoru západních odborníků na ponorky nebylo prakticky možné vyhnout se útoku Lyry a porazit ji bylo problematické dokonce řízenými torpédy. Díky své velké manévrovatelnosti dokázala Lyra snadno uniknout torpédům, vykonat obrat o 180 stupňů za 42 vteřin (také rekord).

Atomoví průkopníci komplexní automatizace

První rychlá atomová vysoce automatizovaná ponorka na světě (na obranu před loděmi) měla kódový název projekt 705 (Alfa podle klasifikace NATO). Ponorku vyvíjeli od roku 1959. Ruská válečná flotila dostala 7 ponorek tohoto typu včetně zdokonaleného projektu 705K.

Malá atomová „podmořská stíhačka" (o výtlaku 2250 tun) měla pevný trup z titanové slitiny, reaktor s teplonosnou látkou z kapalného kovu, maximální rychlost pod vodou 38 uzlů (podle tohoto ukazatele zaostávaly ponorky projektu 705 pouze za projektem 661).

Posádka vykonávala hlavní úkony na dálku, automatika ochrany reaktoru a dalších životně důležitých systémů ponorky neselhávala ani za nejvyššího zatížení.
Ponorky projektu 705 nemají dodnes obdoby na světě.

S největším ponorem

Ponorka z titanové slitiny projektu 685 (Mike podle klasifikace NATO) se dokázala ponořit do hloubky přes 1000 metrů, kde nebyla nedosažitelná pro protilodní zbraně nepřítele. Přičemž torpéda fungovala ve velké hloubce (díky speciální konstrukci šesti přídních 533 mm torpédometů). Posádka této ponorky jako první na světě nacvičila odpálení torpéd v hloubce 800 metrů.

Zkušební atomová ponorka K-278 projektu 685 (třetí generace) byla předána do výzbroje Severní flotily v roce 1983 a byla v provozu několik let. Rekord ponoření atomové ponorky K-278 do 1027 metrů nebyl dosud překonán.

Rozměr má význam

Severní flotila dostala v prosinci 1981 největší na světě podmořskou loď: těžký atomový raketový křižník strategického určení TK-208 projektu 941 Akula (Typhoon podle klasifikace NATO). Akula (žralok) má délku 172 m, šířku přes 23 m, výtlak 48000 tun. Pro porovnání uvedeme, že americká Ohio má podmořský výtlak 18700 tun.

Akula je jedinou na světě ponorkou typu katamarán: má dva spojené, ale nezávislé na sobě pevné trupy (mezi kterými se nacházejí torpédomety).

Zvláštní zónou bojové hlídky gigantických „stratégů" byla Arktida, kde tyto ponorky dlouhou dobu tajně působily pod ledy.

Celkem bylo postaveno 6 ponorek tohoto projektu. Velitelská ponorka TK-208 (má dnes jméno Dmitrij Donskoj) byla opatřena novým zařízením na zkoušky strategického raketového systému Bulava. Nic podobného projektu 941 nebylo na světě vyvinuto.

Názor autora se nemusí shodovat s názorem redakce