Podíváme-li se do minulosti na ony tři případy, kdy policie či ministerstvo vnitra ovlivnily volby (kauza Bartončík v roce 1990, uvěznění Miroslava Sládka v lednu 1998 a tzv. Kubiceho zpráva v roce 2006), zjistíme, že současnou situaci vzdáleně připomíná pouze druhý případ. Miroslav Sládek byl vydán k trestnímu stíhání v únoru 1997 (kvůli xenofobním vyjádřením) a v lednu následujícího roku byl na sedmnáct dnů uvězněn ve vyšetřovací vazbě, shodou okolností přes 15. 1. 1998, kdy se konala volba prezidenta, v níž kandidoval. V říjnu téhož roku jej soud zprostil viny.

Nelze totiž přehlédnout, že politické hnutí ANO se od většiny současných politických stran odlišuje tím, že má důsledně hierarchickou strukturu firmy, nesenou heslem „Kdo platí, ten rozhoduje“. Šéfa může zastoupit jen statutární místopředseda, kterým je Jaroslav Faltýnek. Za pouhých šest neděl toho vyšetřovatelé obvykle mnoho nestihnou, s výjimkou jediného kroku – tím je uvalení vyšetřovací vazby na oba obviněné. Kvůli možnému ovlivňování svědků a obavy z vyhýbání se trestnímu stíhání kvůli hrozícímu vysokému trestu.

Domnívám se, že toto je ten nejhorší možný scénář pro letošní volby do Poslanecké sněmovny. Samotné trestní stíhání nepohodlných kandidátů se již v rámci EU stalo stabilní součástí předvolební kampaně (naposledy Frauke Petry z AfD v Německu), ale uvalení vazby na předsedu a místopředsedu hnutí, které je zatím předpokládaným vítězem voleb, by znamenalo překročení pomyslného Rubiconu mezi demokracií a postdemokracií ukrajinského typu. Navíc by to potvrdilo podezření, že šlo o dlouhodobě připravovanou akci.

Ostatně, destrukční účinek na politickou kulturu v České republice to má už dnes. Není vyloučeno, že politické strany s nízkým koaličním potenciálem (alespoň dle tvrzení mediálního mainstreamu) – KSČM, SPD Tomia Okamury a ANO Andreje Babiše mohou získat nadpoloviční většinu v budoucí Sněmovně. Holt nás čekají zajímavé časy.

(rp,prvnizpravy.cz,foto:arch.)