Dokonce i po desetiletích jsou tato letadla aktuální jak ve vojenském, tak i v civilním letectví. O unikátních vlastnostech An-2 a An-72 se dočtete v materiálu Sputniku.

Univerzální voják

První let s An-2 uskutečnil zkušební pilot OKB-153 (budoucí koncern Antonov) Pavel Volodin před 70 lety. Vojenský pilot, který celou Velkou vlasteneckou bojoval na bombardérech Er-2 a S-47. Prototyp zemědělského letectva se choval slušně, byl dobře ovladatelný a odolný proti větru. Státní zkoušky nového stroje byly zahájeny už v prosinci 1947 a 23. srpna 1948 byl přijat do výzbroje vojenského letectva. Sériová výroba byla zahájena v Kyjevě.

V SSSR, Polsku a Číně bylo postaveno více než 18 tisíc biplánů An-2. Čína ho vyrábí dosud pod názvem Y-5. Sovětský „kukuřičník" se dostal do Guinessovy Knihy rekordů jako jediné letadlo na světě, které se vyrábí už více než 60 let. A do chvíle prvního letu An-3 v roce 1980 byl největším jednomotorovým biplánem.

V 50.-60. letech se vyráběly i výlučně vojenské varianty — An-2NAK pro fotografickou rozvědku a korekci dělostřelecké palby a také verze „a la stíhačka" s dvojitou kulometnou hlavou a světlometem ke zneškodnění výzvědných aerostatů.

K dnešnímu dni se ve světě používá více než dva tisíce „kukuřičníků" v různých variantách. Používá ho kolem 20 zemí na světě. V Rusku je vhodných k létání asi 300 strojů. Mnohé z nich slouží už více než 30 let.

Ale An-2 nebude tak rychle odepsán. Na letecké výstavě představili MAKS 2017 konstruktéři Sibiřského vědecko-výzkumného leteckého institutu novou modifikaci starého letadla pod názvem TVS-2DT. Všemi hlavními vlastnostmi nové letadlo překoná An-2 a přitom si zachová jeho hlavní přednosti — malou rychlost při startu a přistání a nevelkou délku rozjezdu. Letadlo bude dosahovat rychlosti 300 km za hodinu (AN-2 — 180 km za hod.), dolet — dvou tisíc km (An — 1,2 tisíc), nosnost — 2,5 tun (An-2 — 1,5 tun).

Novátorské letadlo

Lehké reaktivní vojenské dopravní letadlo An-72 uskutečnilo první let před 40 lety. Tento stroj měl nahradit v armádě zastaralé turbovrtulové An-26. V armádě nové letadlo okamžitě nazvali „Čeburáškou" a „triedrem" kvůli nezvyklému umístění motorů nad křídlem — ze strany skutečně připomínají velké uši nebo okuláry „polňáka". Taková kompozice nebyla zvolena náhodou, neboť zajišťovala další nosnou sílu. Díky tomuto řešení stačí An-72 nějakých 620 metrů startovací plochy a 420 m pro přistání. Kromě toho umístění motorů nad křídlem snižuje riziko, že se do nich dostanou postranní předměty, což umožňuje využívat letadla na polních letištích.

Stroj byl novinkou i z mnoha jiných důvodů. Například použití automatického navigačního systému spojeného s radarem umožnilo posádce obejít se bez navigátora, což bylo poprvé v sovětském vojenském dopravním letadle.

Nákladní letadlo An-72 bylo určeno pro přepravu vojsk, výsadek parašutistů, přepravu zbraní a dalších materiálních prostředků. Existuje také modifikace An-72P používaná k ochraně pobřežních územních vod a ekonomických zón.

Celkem bylo vyrobeno asi 120 letadel An-72. K dnešnímu dni se ve výzbroji letectva, námořnictva, Pohraniční služby FSB a vojsk Národní gardy nachází více než 40 strojů tohoto typu. V budoucnu je mají nahradit lehké Il-112 a střední Il-214, projektované v současné době leteckým komplexem S.V. Iljušina.

První stroje dokáží přepravit šest tun nákladu nebo 44 osob na vzdálenost až 1000 km s maximálním zatížením v rychlosti kolem 550 km za hod. Druhé budou určeny k dopravě 20 tun nákladu nebo 90 výsadkářů na vzdálenost dva tisíce km.

Il-112 má uskutečnit první let v roce 2018, Il- 214 v letech 2022-2025. V budoucnu budou tyto stroje tvořit základ vojenského dopravního letectva RF.