Podle výpočtů se odhaduje, že asi za 1,3 miliony let se Gliese 710 ocitne ve vzdálenosti asi 16 tisíc astronomických jednotek od Slunce. Je to asi stejná vzdálenost od Slunce k Oortově oblaku, což je nejvzdálenější oblast sluneční soustavy, která obsahuje asteroidy, komety a planetky. Z druhé strany je několikrát menší než Hillův oblak, který definuje hranici sluneční soustavy.

Přiblížení Gliese 710 ke Slunci povede ke gravitační vzpouře oběžných drah nebeských těles z Oortova oblaku a část z nich začne postupovat hlouběji do sluneční soustavy, kde se nachází Země.

K podobným závěrům došli vědci ve druhém vydání katalogu Gaia, ve kterém jsou informace o poloze a pohybu více než půl miliardy hvězd Mléčné dráhy.

Hranice sluneční soustavy jsou definovány dvěma způsoby. První je založen na sledování polohy heliopauzy, což je oblast oddělující heliosféru nebeského tělesa a magnetické obdoby atmosféry planet od mezihvězdného prostoru, druhý způsob sleduje hranice Hillova oblaku.