Švédská policie nedávno rozšířila seznam takzvaných „zranitelných oblastní“, kde dochází nekontrolovatelně ke kriminalitě a extremismu. Kanál RT hovořil s místními obyvateli a pozorovateli o problémech v těchto nepokojných oblastech, obecně známých jako „no-go zóny“.

Šedesát jedna sousedských čtvrtí v celé zemi bylo označeno v poslední zprávě švédské policie za zranitelné oblasti, přičemž 23 z nich je považováno za obzvláště zranitelné, z 15 v loňském roce. Tyto hotspoty jsou „charakterizovány nízkým socioekonomickým stavem, kdy mají na místní komunitu dopad zločinci,“ podle policejní definice.

Odhaduje že, že v těchto oblastech působí 5000 zločinců, což podle zprávy představuje celkem 200 zločineckých sítí. Svědci se někdy bojí mluvit s policií a přítomnost zločineckých gangů a vysoká úroveň chudoby a přehlížení dělá policistům těžké vykonávat svou práci.

„Pokud provozujete v této oblasti nějakou firmu, pojišťovny vás nechtějí pojistit,“ řekl kanálu RT Salam Kurda, místní kurdský obchodník a předseda podnikového sdružení v Husby ve Stockholmu. „Jedním ze základních požadavků pro úspěšného podnikatele, je bezpečnost, ale riziko je zde dnes velké“.

„Pokud je váš život ohrožen, peníze nepomáhají,“ dodal. „Bylo zde spousta střelby, velmi brutální týrání našich podnikatelů, hodně loupeží, takže se podnikatelé rozhodli změnit zaměstnání nebo se přestěhovat do jiné oblasti“

„O tyto lidi se společnost nezajímá. Společnost musí udržet mládež zaneprázdněnou, aby pro ni obtížné, dostat se do potíží. Jsou využíváni dospělými. Otevřeně prodávají drogy. Nosí zbraně,“ uvedl Kurda.

„Nejvíce strádající čtvrti mají převážně přistěhovaleckou či cizí populaci a vyšší míru nezaměstnanosti ve srovnání s původními Švédy. Tyto čtvrti slouží také jako hnízdiště pro radikalizaci a islamistický extremismus. Podle švédské Univerzity obrany pochází z těchto „zranitelných oblastí“ 70 procent džihádistických bojovníků, kteří opustili Švédsko, aby se připojili k Islámskému státu.

„Problém je kulturní rozdíl a fakt, že se tito přistěhovalci, kteří přicházejí do Švédska, nechtějí integrovat, nebo někteří z nich se nechtějí integrovat. Vidíme to zejména v mnoha evropských zemích, kde přijaly mnoho přistěhovalců,“ řekl redaktor dánské televize a hostitel Jonas Christensen kanálu RT.

„Nevidíme to například v Polsku nebo v Maďarsku. Ale vidíme to v Německu, nebo v zemi, kde já žiju, v Dánsku, my také máme no-go zóny, například v Kodani. A také ve Švédsku, a to zejména v místech, kde přijali mnoho přistěhovalců,“ vysvětlil redaktor.

„tyto problémy vidíme také ve Francii a Belgii. A ve Švédsku, lidé ve vládě nechtějí připustit, že je to skutečný problém, takže nechtějí označit tyto no-go zóny za no-go zóny.“

Po sobě jdoucí vlny uprchlíků a migrantů přicházejí do Švédska po celá desetiletí, nejprve prchali v 90. letech minulého století z válečných zón v bývalé Jugoslávii a nyní z Iráku, Sýrie, Afghánistánu a Somálska. Plné začlenění těchto příchozích, kteří často pocházejí z konzervativních muslimských sopečností do liberálního kosmopolitního Švédska, se ukázalo jako výzva. Koncem roku 2015 Švédsko nakonec zpřísnilo svou velkorysou vstupní politiku, snížilo platby na sociálním zabezpečení a trvalo na tom, aby noví migranti předložili platné doklady totožnosti.

Termín „no-go zóna“ byl původně vymyšlen švédským novinářem Perem Gudmundsonem v redakci pro noviny SvD v roce 2014, krátce po zveřejnění policejní zprávy, která původně identifikovala 55 zranitelných oblastí.

„Policie nepoužívá termín „no-go zóny“ Je to původně vojenský slang pro oblasti pod povstaleckou kontrolou. Ale otázkou je, zda existuje nějaký jasnější popis pro oblasti, kde „veřejnost v mnoha případech zažila, že zločinci v těchto oblastech vládnou a policie zde nedokáže plnit své úkoly,“ napsal Gudmundson.

Během posledních několika let se v těchto oblastech vyskytla řada notoricky známých incidentů, mezi něž patří: spousta výbuchů automobilů, přestřelky mezi gangy, bombový útok automobilem, který zabil čtyři lidi, včetně čtyřleté dívky, granátové útok, který zabil 8letého chlapce a dokonce i vzpoura, která vypukla několik dní poté, co americký prezident Donald Trump hovořil předvídatelně o tom, co se stalo „minulou noc ve Švédsku“.

I když se seznam zranitelných oblastí ve Švédsku rozrůstá, údajně to má více společného s tím, že policie reklasifikuje některé oblasti na základě lepších zpravodajských informací, než skutečné zhoršení samotných sousedství. Statisticky, Švédsko zůstává jednou z nejrozvinutějších, bohatých zemí světa s nízkou kriminalitou.

Policie však jistě čelí potížím s udržováním zákonů a pořádku v těchto oblastech. V roce 2014 musela být po útoku uzavřena policejní stanice Stockholmském předměstí Rinkeby, také známá jako Little Mogadishu.

„Musíme učinit jasný posun v tomto směru, nemůžeme pokračovat tímto směrem dalších deset let,“ prohlásil v červnu Dan Eliasson, švédský národní policejní komisař. „Společnost musí udělat víc, my musíme udělat víc.“

(RT/ svobodnenoviny.eu Ilustrační obrázek Foto: Reuters)