Jsou toho už plná média – alternativní i některá maistreamová. Končí Pax Americana, končí kapitalismus, končí svět, jaký známe po staletí. Jednoduchá vývojová linie, kterou jsme učili ve škole, končí. Prvobytně pospolný, otrokářský, feudální, kapitalistický řád, „historická úchylka“ v podobě bolševismu v Sovětském svazu a „reálného socialismu“ v jeho satelitech.
Návrat „neposlušných“ do lůna demokracie a liberalismu, končící éra jednoho hegemona a nástup nových velmocí, které hegemon a jeho spojenci ani média za nové velmoci nepovažují a jako partnery je odmítají. Tolik stručná charakteristika nedávného vývoje a současného stavu světa.
Na pořadu dne je otázka: Éra kapitalismu končí – co přijde po něm?
Většina politiků, analytiků a komentátorů se této formulaci a následnému hledání odpovědi raději vyhýbá. Důvod je jednoduchý: Museli by přiznat svým občanům, voličům, čtenářům i sobě a svým rodinám, že jejich víra, sliby a skutky byly a jsou falešné. Že vědomě věřili iluzi, že kapitalismus je věčný, ekonomický rozvoj nekonečný a „liberální demokracie“ v takových podmínkách ideální.
V takzvaných vyspělých zemích vládnou ekonomice a z ní odvozené politice nadnárodní korporace, jež často určují směr vývoje a fungování států podle svých zájmů a potřeb. Otevřeně se i v maistreamových médiích mluví o tom, že několik desítek či stovek těchto korporací, vlastněných několika desítkami či stovkami navzájem spojených a spřízněných rodin, ovládá 50 – 90% světových ekonomických zdrojů. Tento výsledek vývoje kapitalismu, který předvídavě popsal už před sto lety V.I. Uljanov-Lenin ve své knize „Imperialismus jako nejvyšší stadium kapitalismu“, připomíná animovaný film, v němž skupina vědců na cizí planetě vysadila velké množství drobných uměle vytvořených živočichů a se zájmem sledovala jejich evoluci. Malí tvorové se měli čile k světu, brzy „vyjedli“ zdroje potravy ve svém okolí a zahájili lov svých konkurentů. Dařil se jim výborně, jejich počty klesaly, velikost rostla, až nakonec zůstalo jen několik největších jedinců a i ti se navzájem sežrali, až zbyl ten největší – poslední. Zůstal sám na pusté planetě, spokojený, že už ho nikdo neohrožuje. A v této fázi se dnes nachází i náš pozemský euro-atlantický kapitalismus.
Liberálové vymýšlejí šílené teorie (neomezuj se pravidly – stanovuj si vlastní pravidla), absurdní postupy (více Evropy) – a VÝSLEDEK ŽÁDNÝ! Nikdo není ochoten přiznat, že kapitalistický způsob fungování ekonomiky narazil na své hranice a bude nahrazen novým systémem. Tak jako se přežilo a stalo nefunkčním otrokářství a nevolnictví, přežívá se a stává se nefunkčním nespravedlivé vykořisťování zaměstnanců, neoprávněné obohacování zaměstnavatelů a nejrůznější burzovní, kapitálové a dluhové operace finančníků, spekulantů a majitelů obrovských nadnárodních firem.
Zachování a další rozvoj lidské společnosti si v blízké budoucnosti vynutí spravedlivé využívání zdrojů, spravedlivé rozdělování ekonomických produktů všem členům společnosti a spravedlivé poskytování pomoci všem, kdo ji potřebují. Pokud k tomu nedojde v rámci rodícího se multipolárního uspořádání světa, které bude skutečně poslední fází kapitalismu, dojde k tomu formou REVOLUCE, během které dojde ke přerozdělení zdrojů, majetku a produkce tak, aby z nich měli prospěch všichni členové společnosti.
Prvním krokem bude změna myšlení lidí. Lidé musí pochopit, že pokud neopustí svůj současný konzumní způsob života, založený na nenasytnosti, sobectví, pohodlnosti a lhostejnosti, jejich budoucností je korporátní fašismus s feudálními či otrokářskými prvky.
Druhým krokem bude znárodnění těch odvětví ekonomiky, jejichž bezchybné fungování bude podmínkou budoucího rozvoje společnosti. Formy vlastnictví ekonomických výrobních prostředků budou různé, ale musí být v rovnováze, aby z něho bylo možno uživit veškeré obyvatelstvo a financovat chod státu a společnosti. Dojde k posílení role státu v těchto procesech, k obnovení základních funkcí státu a k návratu klíčových odvětví do státního vlastnictví. Bude obnoveno a rozvinuto družstevní vlastnictví ve všech oborech. Pokud k nedojde ke změnám vlastnictví ekonomických struktur, pokračování oligarchizace vyústí v celoplanetární válku o zdroje pro přežití.
Třetím krokem bude odstranění všech zbraní hromadného ničení. Pokud to lidstvo v dohledné době neudělá, bude pravděpodobnost vzniku světového válečného konfliktu stále narůstat a jednoho dne k němu (byť náhodou nebo selháním člověka či techniky) dojde.
Co je tedy budoucností lidské společnosti?
Samosprávná demokracie, v níž žijí skromní, poctiví, čestní a spravedliví lidé, kteří ve stejném duchu vychovávají své děti.
Regionální a soběstačná ekonomika, v níž lidé pracují pro blaho svých rodin a tím i celé společnosti, neboť jen šťastná a spokojená rodina je jejím základem, a pomáhají jeden druhému, místo vzájemného okrádání se pod hlavičkou šikovnosti a podnikavosti.
Hledání a objevování nových technologií, rozvoj vědy a lidského poznání a jejich využití pro intelektuální, fyzický a kulturní rozvoj celého lidstva.
Objektivní a pravdivá vzdělávací soustava a média, která budou skutečným strážcem demokracie a lidské svobody, podporovatelem morálky a práva a připomínkou povinností.
Ochrana a obnova světového přírodního prostředí a bohatství pro budoucí pokolení.
Obrození národních a místních kultur v jejich rozmanitosti a rozvoj a zachování kulturního dědictví pro další generace.
Husitský Tábor, německá a švýcarská reformace, osvícenství, pařížská Komuna a poučení ze socialistického vývoje ve 20. století nám ukazují směr a myšlenky velkých duchů minulosti jsou milníky na cestě lidstva do jeho nové lepší budoucnosti.
Odkazy: