Z bláta do louže

Osvobození obyvatel města, o kterém mluví americká strana, je doprovázeno krutým bombardováním. Ti, kdo stihli opustit Rakku, sdělili, že koalice ostřeluje z děl nikoli jednotlivé body, ale celé čtvrti o ploše několika set metrů čtverečních.

Útoky koalice mají prakticky denně za následek smrt desítek civilistů. 5. srpna zahynulo například při náletu 43 lidí, 20. srpna si bombardování vyžádalo životy 27 pokojných obyvatel města a 22. srpna jich bylo již 78 včetně dětí. Experti říkají, že reálný počet obětí je ještě větší, protože se zdaleka ne všechny údaje o mrtvých dostanou do médií. Tím spíš, že Američané používají v Rakce střel s bílým fosforem, prý, výhradně kvůli „maskování, zatemnění a objevení cíle." Ale takové fosforné pumy shodila americká letadla například na velký špitál v Rakce.

Použití bílého fosforu ve válečných účelech je zakázáno body dodatečného protokolu z roku 1977 Ženevské konvence o ochraně válečných obětí, kterou Washington nepodepsal. Podle názoru expertů má použití zápalných pum nevyhnutelně za následek velké oběti mezi obyvatelstvem. Proto se všechny státy vyhýbají jejich použití. Výjimku činila pouze Ukrajina, která použila fosforné munice při ostřelování Doněcka.

V zprávě Amnesty International věnované situaci v tomto syrském městě se praví o početných obětích mezi civilisty, kteří se dostali pod křížovou palbu IS a Demokratických sil Sýrie. Podle slov lidí, kterým se podařilo uprchnout z města, používá americké dělostřelectvo a letectvo taktiky kobercových bombardování a nečiní rozdíl mezi pokojnými čtvrtěmi a objekty IS. Problém vyhrocuje také absence humanitárních koridorů, kterými by obyvatelé mohli odejít z Rakky.

Znásobení nepřátelství

Situace v Rakce se značně liší od situace v iráckém Mosulu, který byl rovněž přeměněn údery amerického letectva v trosky. Jde především o to, že se vojenský zásah USA v Sýrii koná navzdory vůli místních úřadů. Protiteroristická kampaň Washingtonu je v podstatě válečnou intervencí, která může mít zhoubné následky, včetně vzniku již v dohledné budoucnosti nových směrů vojensko-politického rozkolu.

Vynakládá-li Moskva maximální úsilí, aby zmírnila regionální rozpory, a dokázala sjednotit v jednom svazku takové hráče jako Turecko a Írán, pak politika Washingtonu vytváří, volky nebo nevolky, předpoklady pro další konflikty.

Za prvé, se Ankara nebude chtít smířit se vznikem u vlastní hranice kurdské enklávy, jež může být vytvořena v okresech dobytých kurdskými oddíly za podpory amerického letectva.

Připomeneme, že turečtí politici uváděli na podporu svého postoje dost závažné argumenty, když mluvili o riziku etnických konfliktů v případě vstupu kurdských oddílů do Rakky, kterou obývají Arabové. Syrští Kurdové podle názoru expertů vážně počítají s tím, že po vítězství připojí Rakku k vlastní samosprávě a založí Syrský Kurdistán. Tato úsilí jsou podnikána nejen ve vojenské, ale také v politické sféře. Etničtí Kurdové netvoří přitom většinu obyvatelstva provincie, na rozdíl například od takových měst jako Kobani nebo Afrin.

Demokratické síly Sýrie, jež tvoří převážně Kurdové, založily v dubnu 2017 Občanské shromáždění Rakky a předpokládají, že po porážce IS bude tento orgán spravovat město.

Současně také existuje Rada syrské provincie Rakka sestavená z místních obyvatel. Není jasné, dokážou-li tyto dvě „vlády" Rakky dospět ke shodě. Není také zatím jasné, kdo se má věnovat obnovení zničeného města, Washington, Damašek nebo kurdská samospráva.

Podle názoru vědkyně z Ústavu orientalistiky Ruské Akademie věd Iriny Zvjagelské považují Kurdové tuto část Sýrie za vlastní území a bojují pouze o Rakku.

„Jednou z důležitých otázek je: nedojde-li k rozpadu Sýrie, nevzniknou-li nové zóny vlivu v tomto regionu. Toto nebezpečí existuje," řekla expertka v interview pro RT.