„Ve své nynější podobě škodí tento návrh zákona nejen Rusku, ale také americkým a evropským podnikům kvůli omezením zakotveným v něm, jež se týkají energetických projektů spojených s ruskými společnostmi," vysvětluje autorka.

Týká se to zejména výstavby ruského plynovodu Severní proud 2. Německo ho podporuje jako nejvýhodnější způsob zajištění svých budoucích potřeb, píše Angela Stent. Většina evropských partnerů Berlína zastává stejný názor.

V červnu se proti novým sankcím vyslovil německý ministr zahraničí Sigmar Gabriel a rakouský kancléř Christian Kern, kteří vyslovili názor, že se Washington snaží využít situace a přinutit Evropu, aby kupovala americký zkapalněný plyn.

Předtím prohlásil také předseda Eurokomise Jean-Claude Juncker, že organizace je připravena k podniknutí naléhavých odvetných opatření.

Ministryně ekonomiky a energetiky SRN Brigitte Zypries zase prohlásila, že nové americké sankce porušují mezinárodní legislativu.

„Některé evropské úřední osoby varovaly, že budou-li USA i nadále prosazovat daný projekt, může EU změnit vlastní sankční režim, který byl důkladně vypracován spolu s vládou Baracka Obamy," píše Angela Stent. „Pro Kreml to bude dobrá zprávy."

Obě sněmovny Kongresu již schválily návrh zákona o sankcích proti Moskvě. Donald Trump ho zatím nepodepsal, avšak mnozí jsou přesvědčeni, že nemá na vybranou. Moskva na to reagovala snížením počtu zaměstnanců amerických diplomatických misí v RF. Washington bude moci ponechat v Rusku 455 zaměstnanců ambasád a konzulátů.

Z hlediska Stentonové mohou ruská odvetná opatření způsobit další sérii sankcí a protisankcí, kvůli čemuž dojde k dalšímu zhoršení vztahů mezi oběma státy. „Možná, že Rusko a Amerika budou moci spolupracovat v Sýrii, ale bude to pravděpodobně jedna z mála zbývajících oblastí spolupráce," dospívá k závěru autorka.