Moskva provádí vyhnání diplomatů do podpisu návrhu zákona o protiruských sankcích americkým prezidentem Donaldem Trumpem, ale vypadá to, že to nebude mít na jeho rozhodnutí vliv. Podle vicepremiéra Mika Pence schválí americký prezident dokument, protože považuje destabilizující činnost Ruska na Ukrajině za nepřijatelnou.

Ruské rozhodnutí o snížení americké diplomatické mise je neoprávněné. To oznámili na Ministerstvu zahraničí USA.

„Toto neodůvodněné opatření vzbuzuje politování. Odhadujeme dopad podobného snížení a naši odpověď na to. Zatím žádné další komentáře," cituje oznámení ministerstva Associated Press.

Na úřadě odmítli uvést přesný počet vyháněných pracovníků diplomatické mise. Dříve ruský prezident Vladimir Putin oznámil, že svou činnost v zemi ukončí 755 diplomatů a technických pracovníků, kteří opustí velvyslanectví v Moskvě a hlavní konzuláty v Petrohradu, Jekatěrinburgu a Vladivostoku.

„Z pohledu práce diplomatického úřadu je to značně citelné," oznámil ruský lídr v rozhovoru pro moderátora Všeruské státní televizní a rozhlasové společnosti Vladimira Solovjova.

Poznamenal, že Rusko nechce nechávat jednání Washingtonu bez odpovědi. Podle Putina je důvodem pro vyhnání diplomatů to, že americký senát schválil nový balíček protiruských sankcí.

„Poměrně dlouho jsme čekali, že se možná něco změní k lepšímu, cítili jsme naději, že se situace nějak změní. Ale soudě dle všeho, pokud se vůbec změní, nebude to brzy," zdůraznil prezident.

Putin oznámil, že americká strana udělala provokující krok ke zhoršení rusko-amerických vztahů. Zároveň se prezident domnívá, že i v takové situaci jsou strany schopné vést dialog a konstruktivně pracovat, ale USA musí pro navázání přestat předkládat nepodložená obvinění. Na ruském MZV oznámili, že je Moskva připravena na spolupráci s Washingtonem a „podává ruku" americké straně.

„Jsem si jist, že je mnoho oblastí, ve kterých mohou ruská a americká strana pracovat společně. Konkrétně to jsou snížení počtu zbraní masového ničení, boj s terorismem, nezákonná migrace, obchod s lidmi a změny klimatu," řekl v rozhovoru pro ABC náměstek ruského ministra zahraničí Sergej Rjabkov.

Diplomat zdůraznil, že si Rusko váží Donalda Trumpa jako prezidenta supervelmoci a vyzdvihl zvláštnost událostí, které se rozběhly kolem spekulativního používání tématu zasahování do voleb, která se používá jako nástroj proti americkému prezidentovi.

Nedávno americký ministr zahraničí Rex Tillerson vysvětlil zavedení nových sankcí přáním Američanů navázat spojení s Ruskem, avšak na ruském velvyslanectví ve Washingtonu se k oznámení ministra postavili s rozpaky:

„Ve Washingtonu nepochopili, že metody tlaku a náporu vůči Rusku nefungují a o to méně dosáhnout zlepšení vztahů díky sankcím."

Samotný Trump dal na srozuměnou, že podepíše návrh zákona o protiruských sankcích. Oznámil to americký viceprezident Mike Pence, který je na návštěvě v Estonsku. Podle něj se americký prezident domnívá, že „je destabilizující činnost Ruska na Ukrajině nepřijatelná". Dříve tisková mluvčí prezidenta Sarah Sandersová oznámila, že bude Bílý dům s kongresem pracovat na zavedení přísných sankcí proti Rusku do té doby, dokud nebude stabilizována situace na Ukrajině.

Moskva opakovaně oznamovala, že není stranou konfliktu. Během jednání normandského formátu, která proběhla minulý týden, oznámil Vladimir Putin, že situace s plněním minských dohod stále vázne kvůli nečinnosti Kyjeva.

Je to porušení mezinárodního práva

V interview pro Vladimira Solovjova Putin poznamenal, že se novela zákona o protiruských sankcích dotýká zájmů spojenců USA. Omezení se zejména dotknou německých společností spolupracujících s Ruskem v energetice. Německá ministryně ekonomiky Brigitte Zypries má za to, že tyto kroky jsou v rozporu s mezinárodním právem.

„Máme za to, že to prostě porušuje mezinárodní právo. Amerika nesmí pokutovat německé podniky za to, že provozují hospodářskou činnost v jiné zemi," cituje ministryni Berliner Morgenpost.

Německé MZV zdůraznilo, že SRN nehodlá snášet uplatnění amerických sankcí vůči evropským podnikům. Podle výroku hlavy německého ministerstva zahraničí Sigmara Gabriela nemůže být sankční politika „nástrojem prosazování národních zájmů v oblasti exportu nebo vlastního energetického odvětví. „Ví o tom prezident Trump, vědí to na ministerstvu zahraničí USA a prezidentově administrativě," řekl Gabriel.

Brigitte Zypries předtím prohlásila, že podepsání novely zákona o sankcích ještě víc zkomplikuje vztahy mezi USA a Evropou, a nevyloučila odvetná opatření vůči Washingtonu.

Podle výsledků ankety Institutu Forsa se 83% obyvatel SRN vyslovilo proti protiruským sankcím USA a pouhých 6% toto rozhodnutí podpořilo.
Americký Senát schválil 27. července zákon o zpřísnění sankcí proti Rusku, Íránu a KLDR. Tento návrh podpořilo 98 senátorů ze 100.