Washington vyjádřil Moskvě protest v souvislosti s rozhodnutím ruské strany reagovat na nové americké sankce, uvádí list The Washington Post. „Jsme velmi zklamaní a vyjadřujeme protest," cituje list slova mluvčí amerického ministerstva zahraničí Heather Nauertové.

Podle ní americký ministr zahraničí Rex Tillerson a americký velvyslanec v Rusku John Tefft již Moskvu s postojem Washingtonu obeznámili.

Dříve se uvádělo, že Moskva nařídila Washingtonu snížit počet diplomatů v Rusku na 455 lidí (stejný počet ruských diplomatů působí v USA) a uzavřela přístup k rekreační vile amerického velvyslanectví v lesoparku Serebrjanyj Bor a ke skladovacímu prostoru na Dorožné ulici v Moskvě. Omezující opatření vůči diplomatickému majetku začnou platit od 1. srpna.

Toto rozhodnutí bylo přijato poté, co americký Kongres schválil nové protiruské sankce. Může se jednat o nejrozsáhlejší omezující opatření proti Rusku od začátku roku 2014. Zákon se hlavně týká ruského energetického sektoru. Konečnou verzi návrhu zákona musí podepsat prezident.

Reakce Putina

Ruský prezident Vladimir Putin se vyjádřil k rozhodnutí amerického Kongresu přijmout nové sankce proti Rusku.

Podle něj je Moskva velmi trpělivá vůči rozhodování Spojených států, ale tato trpělivost by brzy mohla skončit.

„V určitém momentě budeme muset odpovědět. Je nemožné neustále snášet hrubost ve vztahu k naší zemi. Jaká bude odpověď, závisí na konečné podobě dokumentu, který je nyní projednáván v (americkém) senátu ...,“ cituje ruského vůdce televize ren.tv.

Podle ruského deníku „Kommersant“, který se odkazoval na zdroje v ruském ministerstvu zahraničí se zvažuje vyhoštění 35 amerických diplomatů a zabavení nemovitého majetku amerického velvyslanectví v Rusku. Což by bylo zároveň opožděnou reakcí na podobný krok americké vlády na podzim roku 2016. Součástí reakce by mělo být i trvalé personální omezení americké diplomatické mise.

Proti novým amerických sankcím, které mají zasáhnout především oblast energetiky, se ohradila rovněž Evropská unie. Zejména Německo a Rakousko považují za nepřijatelné, že by byly sankcemi postiženy i společnosti, které se podílejí například na projektu plynovodu „Nord Stream – 2“. Kritizují USA, že ohrožují energetickou bezpečnost Evropy, když zcela nezakrytě takto prosazují na evropský trh svůj zkapalnělý plyn na úkor ruského zemního plynu.

Zdroj: ren.tv, pz.cz