Když se vrátí, mohou sebou Ujgurové přinést ideje radikálního islámu, které se již šíří na hranici s Čínou ve střední Asii.

Strana sleduje přes smartphony

Před globální hrozbou (návrat bývalý džihádistů je považováno za nebezpečné v desítkách zemí světa) vypracovává Peking vlastní metody k tomu, jak jí čelit. První z nich je sledování všech, kdo je podezřelý ze zájmu o radikální islám. Čínští programátoři vymysleli aplikaci pro mobilní telefony s názvem Jiwang, která umožňuje skenovat mobilní telefon na předmět islamistického obsahu. V Ujgurské autonomní oblasti Sin-ťiang, kde převládá muslimské obyvatelstvo, udělali aplikaci Jiwang povinnou. Za porušení tohoto pravidla je ustanoven trest odnětí svobody do 10 dní.

Čínská vláda hledá extrémisty, kteří se účastní činnosti Turkestánské islámské stany. Tato organizace, jež je v zemi zakázaná, se považuje za místní oddělení Al-Káidy. Jak ovšem ukázala válka v Sýrii, jakmile se džihádisté ocitli na Blízkém východě, lehce přecházeli z jedné organizace do druhé. Na začátku roku 2017 již nebyl hlavní nepřítel Číny Al-Káida, ale IS. Ten prohlásil, že počítá s přítokem džihádistů-Ujgurů a slíbil „zalít Čínu krví". Podle toho, jak pozice IS na Blízkém východě oslabovaly, velitelé organizace stále častěji vyzývaly islamisty z Dálného východu, aby převedli ozbrojený boj na území svých vlastních zemí.

Návrat radikálů, kteří již mají bojovou zkušenost, ČLR děsí, ta se rozhodla jednat preventivně. V létě 2017 bylo informováno, že na základě dohody s Egyptem ujgurské studenty, kteří se učí v muslimských univerzitách v této zemi, deportují do vlasti. Experti se shodují v názoru, že díky použití tvrdých metod se v Pekingu rozhodli vzít návrat islamistů z Blízkého východu pod svoji kontrolu.

Čína vrací syrské běžence do vlasti

Paralelně s vynuceným vjezdem vláda ČLR omezuje výjezd. Podle informací Le Monde bylo mnoho Ujgurů pod administrativním tlakem vynuceno vrátit své pasy čínské vládě. Pohyb lidí, které Peking podezřívá z extrémismu, byl od té doby postaven pod přísnou kontrolu, kterou mezinárodní organizace posuzují jako „porušování práv člověka".

„Čínská vláda nijak nevysvětluje své rozhodnutí odebrat pasy těchto lidí, tím porušuje právo na svobodu pohybu," řekla ředitelka organizace Human Right Watch pro Čínu Sofie Richardsonová.

Pro Peking je zákaz výjezdu pro muslimy zrcadlové opatření spolu s tím, že si nepřeje přijímat běžence do své země. Geograficky vzdálený od Blízkého východu Peking opakovaně prohlašoval, že nebude poskytovat azyl pro migranty ze Sýrie, pokud ho budou chtít v Číně dostat. Ministr zahraničních věcí Číny Wang I vysvětlil pozici své země, která stojí na rozdílech mezi pojmy „běženec" a „migrant". „Běženci, to nejsou imigranti, pokud bloumají po světě, tak je to proto, že přišli o vlast. Já doufám v příchod takových časů, kdy se všichni běženci budou moci vrátit do své země a postaví tam znovu své domy," řekl čínský diplomat o pozici své země.

O přání navracet běžence do Sýrie či v krajním případě je nechávat v hranicích Blízkého východu Wang I promluvil během návštěvy Libanonu — země, která stojí na prvním místě na světě podle počtu přinucený přesídlenců na jednoho svého občana. Projekty spojené s humanitární pomocí běžencům je Peking připraven podpořit materiálně, do jejich realizace vložil okolo 100 milionů dolarů a v dohledné budoucnosti se chystá vložit dalších 200 milionů dolarů.

Čína hledala ujgurskou ropu

Nejen víra a pohled na svět, ale i ekonomické otázky dělají situaci v Ujgurské autonomní oblasti Sin-ťiang explozivní. V regionu byla objevena naleziště ropy a plynu. Proces geologického průzkumu přivedl do chudého pohraničí „vnitřní migranty" — etnické Číňany z centra země. Těchto lidí je v oblasti téměř stejné množství, jako muslimů: osm milionů z 18, počet přijíždějících lidí ale roste. Počínštění tohoto území, pokud bude pokračovat, se pravděpodobně neobejde bez obětí.

Názor autora se nemusí shodovat s názorem redakce