Bývalé číslo dvě armády NATO v Afghanistánu a bývalý šéf ISAF, generál Vincenzo Santo:

"Máme nástroje pro kontrolu libyjského pobřeží, aniž bychom na ně vložili nohu.

Migrační trasy, které nás zasahují, se soustřeďují v Tripoli, další vedou přes Fezzan a další přes východní oblast jižní Libye a podél pobřeží Aidabiya.

Monitorované zóny jsou o mnoho menší, než si myslíte.

Zaprvé je nutno zavést blokaci lodí neziskovek, aby se zabránilo jejich vstupu do libyjských pobřežních vod.

Potom je nutné udeřit  na naše domácí otrokáře speciálními silami, zatknout je a uvěznit.

A to vše bez čekání na požehnámí mezinárodních organizací a beze strachu z narušení jakékoli národní suverenity - pokud vůbec nějaká existuje.

Ta naše je neustále narušována neitalskými loděmi, přivážejícími do našeho domova mizerný lidský náklad."

Argument, že "imigrace je fenomén, který nelze zastavit" je podle generála snadno vyvratitelný. Pokud by byl zájem, Itálie by mohla udeřit a  ukončit pašování migrantů a velkou invazi. 

Ale chybí politická vůle a Demokratickou stranou vedená vláda má sama zájem na vyloďování migrantů, což je situace znechucující mnohé z vojáků.

"Staří kolegové a spolupracovníci, s nimiž jsem v kontaktu, projevují stejný hněv jako většina občanů. Jak můžete mít důvěru v instituce, když migrant, který před několika dny v Miláně pobodal policistu, byl propuštěn z vězení a vyhoštěn? Možná se vrátí zpět. A je snadné si představit frustraci těch, kdo se denně snaží zajistit bezpečnost občanů."