Brusel odsoudil nové americké sankce proti Rusku a uvedl, že přístup „Amerika na prvním místě“ neznamená, že zájmy EU mohou být až na místě posledním. Německo a Francie také vyjádřily svůj nesouhlas s novými sankcemi.

V tvrdě formulovaném prohlášení, předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker odsoudil tvrzení Washingtonu, že „Amerika na prvním místě, nemůže znamenat, že zájmy Evropy budou až poslední.“

Juncker dodal, že komise „dnes dospěla k závěru, že pokud naše obavy nebudou dostatečně zohledněny, budeme připraveni k tomu, abychom v průběhu několika dnů začali jednat.“

Legislativní orgán EU také uvedl, že sankce „by mohly mít vliv na infrastrukturu přepravující energetické zdroje do Evropy, například na údržbu a modernizaci plynovodů z Ruska, které napájejí tranzitní systémy Ukrajiny,“ uvádí se v tiskové zprávě.

Návrh zákona o sankcích vyvolal rozruch také v Berlíně. „To se netýká pouze německého průmyslu. Sankce proti Rusku by se neměly stát nástrojem průmyslové politiky, která sleduje zájmy USA,“ řekl mluvčí německého ministerstva zahraničí Martin Schaefer na středeční tiskové konferenci, jehož citoval kanál Sputnik.

„Podle našeho názoru nemá Amerika pravomoc soudit nebo stanovovat, jakým způsobem mohou evropské společnosti spolupracovat se třetími stranami – zejména s ruskými energetickými společnostmi,“ uvedl Schaefer.

Na stejném briefingu mluvčí vlády Ulrike Demmerová dodala, že „evropská průmysl by se neměl stát cílem amerických sankcí a poznamenala, že je zásadní pokračovat v těsné koordinaci mezi USA a EU v politice sankcí vůči Rusku.“

Francie uvedla, že sankce „odporují mezinárodnímu právu“ kvůli jejich „exteritoriálnímu dosahu“, podle prohlášení francouzského ministerstva zahraničí.

„Tento návrh zákona, pokud vstoupí v platnost, by umožnil opatření proti evropským fyzickým či právnickým osobám v situaci, které nemají žádnou souvislost se Spojenými státy,“ stálo v prohlášení.

Francouzské a evropské zákony budou muset být upraveny v reakci na sankce, stálo v prohlášení s tím, že by měla probíhat diskuze na úrovni Evropské unie.

„Abychom se chránili proti exteritoriálním účinkům amerických právních předpisů (nebo jiných právních předpisů), musíme se snažit o změnu vnitrostátních právních předpisů a dokonalých opatření EU,“ uvádí se v prohlášení.

Představitelé komentovali poslední balíček protiruských sankcí, které v úterý schválila americká Sněmovna reprezentantů. Omezení, která jsou součástí zákona, který ukládá rozsáhlé sankce také na Írán a Severní Koreu, se zaměřují na hlavní ruský obranný, těžební, lodní a železniční průmysl.

Oni rovněž stanovují sankce proti evropským společnostem zapojených do společných energetických projektů mezi EU a Ruskem, přičemž nejvýznamnějším cílem obnovených sankcí je vlajkový plynovod Nord Stream 2 provozovaný společností Gazprom.

Některé zprávy médií naznačují, že Brusel připravuje protiopatření v případě, že sankce vstoupí v platnost, poté, co budou podepsány americkým prezidentem. Pokud k tomu dojde, EU bude připravena okamžitě jednat, podle deníku Financial Times.  

Deník v pondělí napsal, že Evropská komise vypracovala interní memorandum, v němž by se vymezily možné možnosti týkající se amerických sankcí, včetně uplatnění „statutu blokování“, nařízení EU, které omezuje exteritoriální jurisdikci USA v Evropě.“

Moskva tvrdí, že americké sankce jsou zavedeny na úkor evropských podniků. „USA mají velmi silný tlak na evropské společnosti,“ uvedl ruský ministr hospodářství Maxim Oreškin v rozhovoru pro agenturu RIA Novosti.

Oreškin tvrdí, že omezení nemohou způsobit podstatné škody Rusku, „Naše makroekonomická politika je utvářena tak, aby sankční vlny, které přicházení zvenčí, neměly významný dopad na ruskou ekonomiku,“ uvedl ministr.

Někteří odborníci však pochybovali o připravenosti EU jít proti transatlantickému spojenci. „Nejsem si jistý, jestli má Evropská unie odvahu podniknout proti tomuto nějaké kroky,“ řekl Dan Kovalik, americký právník v oblasti pracovních práv. „Obávám se, že USA jsou schopny uložit sankce, a to bez ohledu na to, jaká bude proti tomu v EU opozice.“

„Jsme si jist, že se nejedná o ochranu demokracie, až už jde o demokracii v USA, nebo někde jinde. Je to spíše o tom, že USA chtějí více podílu na evropských trzích se zemním plynem,“ dodal Kovalik. „Tyto sankce, které budou permanentní, se ve skutečnosti rovnají vyhlášení války těmto zemím, zejména Rusku.“

Kovalik uvedl, že opatření pravděpodobně zmírní jakýkoli pokrok dosažený Donaldem Trumpem a Vladimírem Putinem na summitu G20 v Hamburku, neboť USA mohou být „přinuceny k silnějším vztahům s Ruskem.“

(RT/ svobodnenoviny.eu)