Při pozorování jednoho z nejviditelnějšího hvězdného proudu, tzv. Kruhu jednorožce, astronomové zjistili, že během těchto apokalyptických událostí Mléčná dráha „krade" téměř veškerou temnou hmotu trhaných galaxií. V důsledku se rozpadají a mění v pruhy, které je možné vidět na nočním nebi nad diskem Galaxie.

Daniel Angles-Alcazar ze Severozápadní univerzity v Chicagu a jeho kolegové se rozhodli vysvětlit, jak často Mléčná dráha zažila podobné srážky a jaký podíl její hmoty může být složen z pozůstatků podobných galaxií. Proto vědci vytvořili počítačový model Galaxie a jejího bezprostředního okolí, který umožňuje sledovat, jak na sebe budou působit během několika miliard let.

Jak ukázaly tyto výpočty, „pojídání" jiných galaxií není hlavním zdrojem hmoty, kterou Mléčná dráha „kradla" nebo nadále „krade" svým sousedkám, stejné množství plynu a prachu se na Mléčnou dráhu dostalo společně s větry ze sousedních galaxií před několika stovky milionů nebo několika miliard let. Celkem jejich podíl podle výpočtů Angles-Alcazara a jeho týmu činí asi polovinu hmotnosti velkých galaxií.

„Podobné závěry radikálně mění naše představy o tom, jak se vytvářely galaxie po Velkém třesku. Pokud Galaxie rostla podobným způsobem, tak asi polovina atomů, které nás obklopují, včetně celé sluneční soustavy a Země, kdysi nepatřila Mléčné dráze, ale dalekým galaxiím vzdáleným miliony světelných let od nás," uzavírá Claude-André Faucher-Giguère, kolega Angles-Alcazara.