„Ze zajímavých nálezu na pohřebišti Kyz-Aul je možné zmínit hrob nemluvněte ze 2. století našeho letopočtu. Jeho neobvyklost spočívá v tom, že dítě pohřebné barbarskou tradicí mělo silně deformovanou lebku," uvádí se ve zprávě.

Dítě leželo hlavou na východ v hrobu bez náhrobku. Archeologové se domnívají, že to byl chlapec, kterému v době smrti nebylo více než 18 měsíců, protože ještě neměl fontanely.

„Jeho hlava byla podrobena deformaci prakticky hned po narození. Deformace lebky je nejčastější u Sarmatů, zvláště z pozdní doby, a je jedním z příznaků jejich identifikace," oznámili archeologové.

První nálezy uměle deformovaných lebek byly objeveny zakladatelem bosporské archeologie Paulem Du Bruxem v roce 1826 na pohřebištích Bosporu Kimmerského v okolí Kerče. Lebeční deformace se s největší pravděpodobností dělala kvůli prokázání sociálního postavení. Existoval názor, že vedla ke zvýšené agresivitě. Chlapec byl tedy předurčen se stát vojákem, obráncem Bosporské říše, uvádí vědci.

Jak uvedli archeologové, pro příznivce paleokontaktu podobného typu jsou lebky nevyvratitelným důkazem návštěvy mimozemšťanů a hrob pokřtili na „hrob mimozemšťana".