Eurokomisař pro vnitro, jakýsi Dimitris Avramopulos, který tuhle neomalenost právě vyhlásil, dal současně mediím jasně najevo, že uspokojivou odpovědí, „by byla jen změna přístupu země k migračním kvótám.“
Ze zprávy není úplně jasné, kde bylo tohle ultimátum, pardon, „odůvodněné stanovisko“ vyhlášeno. Předpokládám, že v Mnichově. Němci řízená 4. říše by přece měla tak nějak ctít tradice a zachovávat kontinuitu, že…
A jako z udělání, téměř současně s jemným a láskyplným projevem Avramopulosovým se vyžvejkl i místopředseda unijní exekutivy Frans Timmermans. Taky k těm východním buranům. Konkrétně k Polsku. Na paškál si vzal jeho reformu soudnictví (mimochodem řádně a demokraticky schválenou polským parlamentem). Jeho ústy (nikým nevolená) Komise konstatovala, že polské úřady nereagovaly na obavy, které vyjádřila v prvních dvou doporučeních. A že proto nezbývá, než poslední výzva k nápravě. S termínem stejným. Měsíc. Pokud se polská vláda nenapraví, a nadále bude pokračovat v „systémovém ohrožení právního státu v Polsku“, je prý komise připravena okamžitě aktivovat mechanismus podle článku sedm smlouvy o EU, na jehož konci by mohlo být až odejmutí hlasovacích práv..
Myslím, že podobným jazykem s námi, zeměmi na východ od Říše, od dob Leonida Iljiče Brežněva nikdo nemluvil. A nevidím ani důvod, proč by nadále měl. Už vlastní hrdost a sebeúcta by měla vést každého slušného politika u nás, i v ostatních dotčených státech k tomu, aby se vůči podobným praktikám rázně vymezil. O zástupce Polska a Maďarska strach nemám. Ale co ti naši?
I když, blíží se volby. Sledujme proto naše politické předáky obzvláště pečlivě. Za tři měsíce máme, alespoň pro jednou za 4 roky, trumfy v rukou my.