• Vybrat den

    Květen 2024
    Po Út St Čt So Ne


    PODPOŘIT STALOSE BTC ETH LTC

    Vepřín nebo důstojný památník? Zeman má jasno. Názor

    27-7-2017 Sputnik CZ 64 832 slov zprávy
     

    Vláda chce vyřešit koupi vepřína v Letech ještě před volbami. Na této věci se shodli předseda vlády Bohuslav Sobotka a ministr kultury Daniel Herman. Podle Hermana úředníci už jednali s akcionáři firmy, která vepřín provozuje, a plán na jeho odkoupení je připravený.


    Odpůrcem odkoupení státem vepřína je však prezident Miloš Zeman. Jak se dříve konstatoval, zbourání vepřína v Letech je fakticky překážka podnikání. Navíc půjde o zbytečný akt. Romské oběti sběrného táboru již v Letech pomník mají.


    Proč jde český prezident znovu proti vládě? To nám vysvětlil Sputnik politický a mediální analytik Štěpán Kotrba.


    Prezident Miloš Zeman je pro zachování vepřína v Letech, ačkoli na vládní úrovni panuje shoda, že je potřeba se podniku zbavit. Proč jde český prezident proti politickému mainstreamu?


    Štěpán Kotrba: Miloš Zeman podle mého názoru nemá rád předražená symbolická gesta bez významu, zato s trvalými politickými i právními následky. Zachování vepřína v Letech je pragmatický postoj, kterým operovala už Zemanova vláda v době, kdy americký aktivista Paul Polansky a německý aktivista Markus Pappe okolo vepřína v Letech začali rozdmýchávat skandál.



    Polansky o něm napsal knihu rozhovorů se svědky a přeživšími "Tíživé mlčení" (1998, ISBN 80-86103-13-7) a "Bouře" (1999, ISBN 80-86103-24-2), Pape knihu "A nikdo vám nebude věřit"(1997, ISBN 80-901896-8-7) a Holomkova rodina vznášela jménem svého Muzea romské kultury nároky na stát. Mýtus o romském koncentráku je podle dostupných informací lež. Zeman tehdy požádal o seriózní studii Historický ústav Akademie věd. V nakladatelství Academia vznikla útlá, 40 stránková publikace "Historikové a kauza Lety" autorů Ctibora Nečase, Jaroslava Valenty a Oldřicha Sládka (ISBN:80-200-0748-2, 1999). Tu knihu ale jen málokdo zná a nikdo necituje, protože se romským aktivistům, pracujícím pod Sorosovými granty nehodí do jejich konstrukce. Ve věci již také proběhlo šetření policie, protože mýtus o koncentračním táboře odmítl dnes už zesnulý europoslanec Miloslav Ransdorf a aktivista Petr Uhl na něj podal trestní oznámení. Policie následně na základě odborných posudku dala Ransdorfovi za pravdu a neobvinila ho.

    V čem spočívá mýtus o Letech?


    Tábor v Letech není na seznamu koncentračních táborů berlínského Hlavního říšského bezpečnostního úřadu, neboť na území Protektorátu Čechy a Moravy nesměly být zřizovány žádné koncentrační tábory. Nebyl ani obehnán ostnatým drátem ani plotem s elektrickým proudem.



    Byl to internační pracovní tábor pro osoby, které se vyhýbaly práci a nemohli se prokázat žádnou „pevnou a produktivní prací". Ty měl vést k pracovním návykům. Internováni nebyli na základě etnika, ale "cikánského" způsobu života. To se týkalo i českých prostitutek a trhovců. Velitelem tábora byl Čech, kapitán četnictva Josef Janovský, personál se sestával z českých četníků. Z žádných věrohodných zdrojů nevyplývá, že by v táboře v Letech u Písku byl někdo popraven nebo nějak jinak záměrně usmrcen, nicméně v táboře byla nedostatečná péče a proběhla zde epidemie tyfu.

    Zájmem německých kruhů byla relativizace "konečného řešení židovské otázky" poukazem na to, že i Češi měli "svou" "cikánskou otázku". Cílem těchto a dalších proromských aktivit některých neziskových organizací a aktivistů bylo prokázat, že Česká republika dodnes provádí rasovou politiku (Sterilizace romských žen, rasová segregace ve školách apod.), nehájí práva menšin dle evropských standardů a nemůže být proto přijata do Evropské unie. Po zmaření těchto pokusů a vstupu do EU tyto aktivity poněkud utichly. Sorosem vytrubovaná a prosazovaná "Dekáda romské inkluze" skončila fiaskem, nedokázala významně ovlivnit jejich začleňování v jednotlivých zemích a zabránit ještě větší segregaci.


    Soros rezignoval a dál své peníze utrácí za "sametové" revoluce v postsovětských republikách podle scénářů profesora Gene Sharpa.


    Vraťme se k Zemanově pozici..



    Myslím, že Zeman dodnes nevidí důvod, proč by měl stát vykupovat od soukromníků objekt vepřína. Je snad zodpovědný za existenci tábora? Notabene, vepřín byl v 90. letech privatizován za 3,5 milionu korun a nyní by se měla vyšplhat jeho cena na částku, blížící se stovce milionů. Na místě už památník existuje a kupodivu nikomu nevadí. Romové sami žádnou sbírku na výkup vepřína neorganizují, masovou návštěvností lokalita neoplývá.

    Dle mého názoru, pro budoucnost Romů v Česku nejspíš není potřeba památník, ale specializované školy pro romské děti a pracovní příležitosti pro jejich nekvalifikované rodiče. Integrace Romů do většinové společnosti se podaří jen stěží, pokud bude většina Romů nezaměstnaná, bude se práci vyhýbat a bude se živit drobnou majetkovou kriminalitou, prodejem a konzumací drog.


    Není Zemanova pozice spojena s volební kampaní?


    Ne, určitě ne. Konzistentně se stavěl odmítavě k tomuto tématu už v době, kdy byl předsedou vlády. A to je skoro dvacet let. Od té doby se nezměnilo nic.


    Hraje zde roli antiromský populismus, na který voliči slyší?


    Promiňte, ale to není "antiromský" populismus, na co voliči slyší. To nemá etnickou nálepku a čeští občané v naprosté většině nejsou rasisti. To je nesouhlas chudých, ale poctivě pracujících s příživnictvím či kočovným, zahálčivým či kriminálním způsobem života, jaký vedou někteří občané dodnes.


    Jo, ale klidně tomu říkejte "cikánský" způsobu života — bez ohledu, zda je oním "bitkařem" "čorkařem" a vynucovačem dávek Rom, Ukrajinec, Čech nebo nelegální imigrant z Eritreje. Bez ohledu, zda se vloupává do chat, krade slepice a nebo vytrhává měděné kabely na železnici, aby je mohl prodat do sběru.


    Názor autora se nemusí shodovat s názorem redakce


    Zpět Zdroj Vytisknout Zdroj
    Nahoru ↑