„Proud se zastavil"
Kovalčuk zmínil, že DLR byla zásobována proudem ze Staroběševské a Zujevské elektrárny, které se nacházejí v Doněcké oblasti a nejsou pod kontrolou Kyjeva.
Kromě toho se činitel odvolal na to, že elektřinu do DLR a LLR dodávají z Ruska.
Obyvatelé nebudou poškozeni
"DLR je energeticky na Ukrajině nezávislá. Díky tomu, že sami těžíme uhlí a dodáváme ho do naší tepelné elektrárny, zcela zabezpečujeme elektrickou energií obyvatele a podniky republiky," vysvětlili na ministerstvu pro RIA Novosti.
„Po stopách" LLR
Na konci dubna se v podobné situaci ocitla LLR. Tehdy ukrajinské ministerstvo energetiky a uhelného průmyslu i státní podnik Energorynok také zcela zastavily dodávky elektrické energie do republiky.
Kyjev své jednání objasnil dluhy LLR vůči Luhanské energetické jednotě. Řada expertů přitom hned označila toto vysvětlení za výmluvu. Například expert pro energetickou bezpečnost Alexandr Pasečnik prohlásil, že u Kyjeva pravděpodobně vznikl vnitřní nedostatek energie.
Ministr pro mimořádné situace LLR Sergej Ivanuškin zase řekl žurnalistům, že republika se na podobná neštěstí připravovala od roku 2014. „Republika je zásobována z několika směrů, elektrickou energii získáváme na základě smluvních vztahů. Z Ukrajiny elektřina není a více nebude," řekl ministr.
Podle jeho slov jsou všechny podniky a obce zcela zajištěny elektřinou.
„Republika funguje v normálním režimu," řekl Ivanuškin.
„Spor o uhlí" mezi Kyjevem a Doněckem
Energetická krize na Ukrajině vznikla po zastavení dodávek uhlí z Donbasu, které bylo hlavním palivem pro elektrárny v zemi.
15. března Rada národní bezpečnosti a obrany zahájila plnou nákladní blokádu Donbasu. Omezení budou platná do té doby, než se podniky, které se nacházejí na území samozvaných DLR a LLR, nevrátí pod ukrajinskou jurisdikci.
Jako odpověď na to byla obviněna vláda samozvané DLR z plného rozrušení obchodních vztahů s Kyjevem.
„Nebyli jsme to my, kdo zahájil blokádu, jedná se o naše odvetná opatření. My nic nebudeme prodávat (Kyjevu —red.) — ani uhlí, ani kovy, ani vápenec," řekl tehdy čelní představitel DLR Alexandr Zacharčenko.
„Pojďme si vzpomenout, kam tyto produkty dříve historicky směřovaly? Směřovali do Ruska. Ano, je to nelehký proces. Bude trvat do tří měsíců. Dnes (15. března — red.) prvních 95 vagonů již odjelo. To je zkušební dávka," řekl.
Díky tomu musel Kyjev hledat nové zdroje. Jedním z nich se staly USA, otázka dodávek uhlí byla jednou z hlavních na setkání prezidentů USA a Ukrajiny na konci června.
„Ukrajina nás požádala o miliony a miliony tun uhlí právě teď," řekl americký prezident Donald Trump při vystoupení na Ministerstvu energetiky USA. O tom, že Kyjev spoléhá na dodávky amerického paliva, mluvil po jednáních s ukrajinským prezidentem Petrem Porošenkem.
„Hovořili jsme o efektivní ekonomické spolupráci mezi Ukrajinou a USA, o tom, aby uhlí z Pensylvánie bylo dopravováno do ukrajinských elektráren, a zkapalněný přírodní plyn z Louisiany do ukrajinského plynárenského systému," řekl Trump v rozhovoru pro Fox News.