ROZHOVOR Do Česka v srpnu zamíří kontroverzní výstava skutečných nahých žen Voayer. Expozice návštěvníkům po omezenou dobu nabídne přehlídku nahých modelek ve stylizovaných pózách evokující sexuální styl BDSM. ParlamentníListy.cz se při té příležitosti rozhodly o výstavě pohovořit s Michalem Semínem, ortodoxním katolíkem, publicistou a ředitelem Institutu svatého Josefa, který měl v minulosti blízko k českému disentu.    

Michal Semín je ortodoxní katolík, publicista a bývalý ředitel Občanského institutu. Jeho sloupky a komentáře vycházejí pravidelně v některých českých denících. Semín se kromě jiného výrazně podílí na tvorbě katolického časopisu Te Deum. To, že do Prahy v srpnu zavítá kontroverzní výstava skutečných nahých žen instalovaných ve vulgárních, sexuálních pozicích, Semín netušil. Dozvěděl se to až od redakce ParlamentníchListů.cz. Záměr pořádat takovou výstavu se mu ale nelíbí. Rovněž se pozastavuje nad tím, že expozice proběhne v prostorách DUP36, tedy Domě uměleckého průmyslu, skvostu funkcionalistické architektury, který má v popisu aktivit kulturní a umělecké akce.   

Pane Semíne, do Česka míří kontroverzní výstava, která vystavuje nahé živé modelky. Návštěvnici si je mohou (byť v gumových rukavicích) osahat a to včetně tělesných otvorů, přirození a podobně. Vy jste ortodoxní katolík. Jak se na výstavu díváte jako věřící?

Viděl jsem něco na webu Reflex.cz, ale z důvodu duševní hygieny jsem toho ani více nevyhledával. Je to děsivé a to bez ohledu na to, jestli jsem katolík. Žiju v přesvědčení, že odmítavý prostor k prezentaci sexuality tímto způsobem se mnou sdílí i mnoho jiných lidí, kteří třeba katolíky nejsou. Pro katolíka je toto samozřejmě znetvořené pojetí sexuality a proto i výstavy tohoto typu považuji za jednoznačně škodlivé.

Jaké místo ve společnosti podle vás tato výstava má?

Teď nevím, jestli myslíte pozitivní, nebo negativní místo. Pozitivní místo samozřejmě taková výstava ve společnosti mít nemůže. Ona akce tohoto typu ukazuje hloubku mravního úpadku těch, kdo s ní mají cokoliv společného, ať už pořadatelů výstavy, těch, co pro ni poskytli prostor, žen, které na ní vystupují v roli exponátů, ale i těch, kdo tu výstavu navštíví.

Ta výstava je svým způsobem výrazem zvrácení smyslu lidské sexuality, která je ze své podstaty zaměřena k plození a vytváření výlučného intimního pouta. Takto hédonistický pojatá sexualita ale snižuje člověka na úroveň zvířete, které podléhá pudům. V tomto smyslu je tato sexualita odlidštěná. Nevytváří pouto ani vzájemnost mezi mužem a ženou. Slouží pouze jako prostředek k sebeukájení. Proti pravé lásce, která je vyjádřena i tělesně, je toto vyjádření sexuality sebestředné. Není výrazem lidské vzájemnosti, ale naopak sexuální samoty. Tu odlidštěnost ilustruje i fakt, že tváře těch tzv. modelek jsou zahaleny maskou nebo kuklou. Ty exponáty, ty ženy, nemají tvář. Slouží tam pouze jako tělesný objekt a nic víc, to je naprostá depersonalizace lidství v sexuální oblasti. To je obrovská degradace něčeho tak krásného, jako je lidská sexualita.

 Z fotografií je zřejmé, že modelky jsou na výstavě prezentovány v pozicích, které evokují sexuální styl BDSM. Jejich role zároveň evokují podřízenost. Je vidět, že jedna je dokonce v kleci a na hlavě má koženou masku tzv. otroka. Jak toto může vnímat například mladý návštěvník středoškolák? Zmínil bych zde to, že přístup na výstavu je možný od 18 let.

Jestli se s tím člověk setká v době, kdy si vlastně utváří ty základní postoje, jako je například vztah k ženám, tak to samozřejmě působí škodlivě. Pojetí ženy jako pouhého objektu sexuálního zájmu se nemůže nepromítnout později i do jiných oblastí života těch, kteří k sexu přistupují tímto způsobem. Pro ně se pak stává běžné či samozřejmé pohlížet na druhé lidi jako na prostředek k dosahování svých zájmů a cílů. Takoví lidé nejsou zpravidla schopni přinášet pro ostatní jakékoliv osobní oběti, nebo v nich spatřovat nějakou hodnotu či důstojnost bez ohledu na to, zda a jak jim jsou užiteční.

VÝSTAVA VOAYER PŘEDSTAVUJE ŽENY V PODŘÍZENÝCH ROLÍCH:

Zdroj: YouTube/reprofoto

Výstava proběhne v prostoru DUP39, tedy v Domě uměleckého průmyslu. Nejedná se tedy o žádnou podzemní BDSM akci. Loni na Slovensku se navíc výstava prezentovala, jako že je určena pro všechny a nejen pro zájemce o BDSM. Co na to říkáte?

Tady jsme svědky dalšího použití takové zvláštní sociálně-inženýrské techniky, které se říká Overtonovo okno. Podle Overtona existuje pro každý společenský problém jakési okno možností. A v jeho rámci lze o myšlence či problému široce diskutovat, či je i přímo propagovat. Ze stádia dosud nemyslitelného a z morálního hlediska zavrženíhodného se pak okno diskuse posouvá tím směrem, že se ten problém jakoby otevře a začne se o něm mluvit. Nakonec vstoupí do politiky a možná se i uzákoní. Něco takového jsme například zaznamenali v případě homosexuálů, když společnost od počáteční dekriminalizace došla až k legislativnímu zrovnoprávnění s manželstvím, a to přesně takovouto salámovou metodou.

Dovolím si vám zacitovat z webové stránky Domu uměleckého průmyslu (DUP39), kde se výstava koná. „Dům uměleckého průmyslu, skvost předválečné funkcionalistické architektury, má opět sloužit umění, designu, výstavám a akcím všeho druhu“...

Škrtněme tady ta vznešená slůvka o umění a kultuře. Toto evidentně je „akce všeho druhu“. Nicméně to, že se v takových prostorách koná akce evidentně spadající do kategorie pornoprůmyslu, je pochopitelně pozoruhodné. Docela by mne v této souvislosti zajímalo, jestli Dům uměleckého průmyslu někdy žádal či dostal státní dotaci na svoji činnost. Protože v takovém případě by to pak bylo obzvlášť skandální. Na druhou stranu by to ale nebylo poprvé.

Není zvláštní, že na jednu stranu dochází k odsuzování a kritice sexistických reklam ze strany feministických organizací. Na straně druhé jsem dosud nezaznamenal žádné kritické hlasy feministických aktivistek na adresu této výstavy a toho, že modelky vystavuje v těchto polohách?

Myslím, že to je projev určitého pokrytectví ze strany těch feministek. Když jsem se díval na to, jak se k tomu kdo vyjadřuje z těch známějších osob, tak jsem si všiml, že tu výstavu obhajuje i ředitelka České ženské lobby Jana Smiggels Kavková, což je tedy profesionální feministka a genderová ideoložka. Tak ta o té výstavě mluví pozitivně a neshledává na ní nic špatného. A to já jsem zase docela rád, že se k tomu tímto způsobem hlásí, protože tím snímá tu falešnou masku feminismu, který se tváří jako hnutí na obranu důstojnosti žen.

ŽENY V MASKÁCH A OKOVECH FEMINISTCE SMIGGELS PRÝ NEVADÍ:

Jenže feministkám typu Kavkové nikdy nešlo o ženu. Těm vždy šlo jen o zničení těch tradičních rolí mužů a žen v rodině a o zničení klasické heterosexuální rodiny. A feministky její ráže s oblibou kritizují podřízení ženy v tradiční patriarchální rodině, ale přitom jim nevadí pojetí ženy jako sexuálního objektu, když jde o sex mimo manželství, což je případ tady této výstavy. A na ní paní Kavková neshledává nic špatného, nic škodlivého. To si myslím, že dobře ukazuje tu pravou tvář.

Slovenský web fici.sme.sk přinesl rozhovor s jednou z modelek, která se vystavovala na premiéře exhibice Voayer v Bratislavě. Ta uvedla, že mnoho mužských návštěvníků, neuneslo přímý pohled do jejích očí. Že k ní jeden z návštěvníků přišel jako suverénní „muž mačo“, ale odcházel jako „zahanbený zajíček“ a to přesto, že jak sama uvedla, ženy na výstavě reprezentují určitou submisivitu. Co o tom soudíte?

Nevím, možná v tom muži bylo ještě něco slušného, dobrého, přirozeného. Popravdě řečeno nevím, protože raději na to z důvodu duševní hygieny ani nemyslím, k čemu může v takových situacích docházet. Myslím si ale, že je to prostředí tak jako po všech stránkách perverzní, tak v zásadě, kdo tou výstavou projde, aniž by to v něm nějakým způsobem vyvolalo nějaké negativní emoce, tak ten člověk není lidsky v pořádku. Já ale ani nevím, co si mám pod pojmem zahanbený zajíček představit.

REPRODUKOVANÝ SNÍMEK Z TRAILERU K PRAŽSKÉ VÝSTAVĚ VOYAER:

Zdroj: YouTube/reprofoto

Tematika výstavy je evidentně sexuální. Partnerem projektu je dokonce LEO TV, tedy subjekt přímo napojený na český pornobyznys. Zároveň se jedna z modelek na webové stránce výstavy chlubí tím, že se živí jako pornoherečka. Co říkáte na pojetí sexuality propojené s ponížením a zároveň i s implicitním násilím, které expozice představuje?

Tady jsme prostě na úrovni perverzní sexuality. To je jev, který se táhne s lidstvem od pradávna a zároveň není specifický pro naši dobu. Co ale specifické je, je to, že tyto různé sexuální perverze se stávají něčím legitimním, co je považováno za jakousi alternativu k heterosexuálnímu životu a k lásce, která se chápe jako trvalé intimní pouto. Na tom vyrostla naše civilizace a je to něco, bez čeho by již dávno zanikla, a sice institut rodiny. Sexuální perverze vedou vlastně k ničení toho přirozeného sexuálního chování, tedy uchování svazku manželství, plození a výchovy dětí. To je jako když sexuologové řeší různé úchylky svých pacientů, tak to jsou zpravidla lidé, kteří mají často značné potíže navázat různé vztahy, udržet si ty vztahy a podobně. Ale to, jak se dnes veškeré ty úchylky, ty deviace od té sexuální normy, vnímají jako jí rovnocenné, nejsou kritizovatelné a naopak kritika těchto deviací se pomalu stává trestným činem, tak není divu, že to pak vede k těmto jevům, jako je například implicitní násilí. Ono to pak může přecházet i do násilí explicitního. 

JEDEN ZE ZVLÁŠTNÍCH STROJŮ, NA KTERÝCH ŽENY VYSTAVUJÍ:

Zdroj: YouTube/reprofoto

www.parlmentnilisty.cz