Čeká Českou republiku pohádkové bohatství? Stane se Ústecký kraj českým Dubajem? V zemi na severu Čech mají údajně ležet biliony korun. Ne však ve zlatě, ale v mnohem cennějším kovu. Česko-australská společnost Geomet provedla nedaleko Cínovce na Teplicku průzkumné vrty a zjistila, že se pod povrchem nachází až 6,5 milionu tun vytěžitelného lithia.

To znamená, že české naleziště může pokrýt evropskou poptávku po lithiu na více jak deset let dopředu.

Lithium je cennou surovinou pro výrobu elektrických baterií. Vzhledem k tomu, že se v nejbližší době všeobecně předpokládá rozmach elektromobilů, představuje cennější surovinu než ropa, zemní plyn či zlato. Lithiu se proto často přezdívá bílá ropa. Tuna uhličitanu lithného, z něhož se lithium získává, dnes ve světě stojí přes devět tisíc dolarů. Většina dnešní světové produkce alkalického kovu pochází z nalezišť v Austrálii, Číně, Argentiny, Chile a Bolívie. Už nyní se hovoří o lithiové horečce, kterou svět brzy zažije. Horečka za s sebou může vést také konflikt o zdroje.

Podle investiční banky Goldman Sachs si vyžádá každé procento podílu elektromobilů na celkovém trhu vzrůst poptávky po lithiu o 70 000 tun ročně. Není tajemstvím, že Čína plánuje do roku 2020 zdvojnásobit produkci lithiových baterií a zajímá se o akvizice v zahraničí. Pozadu nestojí ani Spojené státy, které jsou tahounem boomu elektromobilů díky všeumělovi Elonu Muskovi a jeho korporaci Tesla.

Jak nedávno prohlásil Duncan Goodwin, který vede Global Resources Fund v bance Barings, prim bude zřejmě hrát Peking. "Japonci baterie vynalezli, Korejci je rozšířili, a Číňané budou trhu dominovat," nechal se slyšet Goodwin.

Co to znamená pro Česko? Jak informovala média, největší šance těžit české lithium má právě společnost Geomet, respektive European Metals Holdings, která dostala od ministerstva životního prostředí průzkumnou licenci. Kromě nich si také na cenný kov z české půdy brousí zuby globální konzultantská společnost Albright Stonebridge Group. Jak je zřejmé z názvu, firmě předsedá bývalá americká ministryně zahraničí českého původu Madeleine Albrightová.

Ta aktivně využívá své kontakty k vlastním obchodům. Před deseti lety se například stala zvláštní poradkyní předsedy správní rady kosovského internetového poskytovatele Ipko Net. Její Albright Stonebridge Group pak převzala veškerý mobilní byznys v Kosovu.

Údajně by měl být ve hře o české nerostné bohatství i americký miliardář Musk, který prý zvažuje v Česku postavit závod na výrobu baterií.

Co si myslí o těžbě lithia v Česku naši politici?

"Strategicky významná odvětví by měl vlastnit stát a ne spekulanti, po nichž nám zbudou jen obrovské ekologické zátěže a milionové náklady na sanace a rekultivace, které budou platit ještě další generace," myslí si Jaroslav Borka, poslanec KSČM a člen sněmovního Ústavně právního výboru.

Ekologické problémy jsou pouze jednou z palčivých otázek, kterými trpí sever a severozápad Čech. Stejně ožehavý problém je nezaměstnanost. Těžba lithia pod kontrolou státu by mohla být pro některé horníky řešením.

"Navíc jak v Ústeckém, tak v Karlovarském kraji budeme muset za několik let řešit problémy s nezaměstnaností, způsobenou postupným útlumem těžby. Důlní technici, inženýři ani horníci by nemuseli skončit na úřadech práce, alespoň část z nich by pokračovala ve svých profesích za odpovídající peníze," tvrdí poslanec.

Český politik si myslí, že těžba drahého a v budoucnu mimořádně důležitého kovu by měla být pod přísnou kontrolou státu. A to, aby se z těžby lithia nestal tunel, jak je v Česku zvykem.

"Otázkou zůstává, jak se zachová vláda této země. Nechá zahraniční firmy drancovat naše nerostné bohatství, aby nám zůstaly oči pro pláč, jako v případě OKD? Podle mého názoru by měl těžbu kontrolovat stát, tak aby z ní profitovali naši občané a nikoli noví Bakalové a jemu podobní," míní Borka.

Názor autora se nemusí shodovat s názorem redakce.