Agentura Czechinvest, společně s českými společnostmi, byla představena na mezinárodním leteckém salonu MAKS 2017.

Kdo letos přijel z České republiky na MAKS?

Libor Hanus: Z České republiky přijeli zástupci především z Ministerstva průmyslu a obchodu, Agentura na podporu podnikání a investic CzechInvest a agentura na podporu exportu CzechTrade. Agentury byly vytvořeny Ministerstvem průmyslu a obchodu ČR a plní svoje zákonem přesně stanovené funkce.

Kromě toho přijelo několik společností, které mají vztah k letecké výrobě. Za prvé je to 1. Brněnská strojírna Velká Bíteš, která je v Rusku velmi známá svými motory pro malá letadla a startovacími motory. Pak je tady Aircraft Industries Kunovice, která je známá výrobou a vývojem letounů L-410 a dalších modifikací, pak jsou zde firmy Mesit, Unis a Jihostroj. Je tady Asociace leteckých výrobců České republiky, která sdružuje asi 35 subjektů, které mají vztah k letecké výrobě. Je tady také Moravský klastr leteckého průmyslu, který sdružuje dalších asi 25 společností, především z Moravského regionu, z Ostravska, ze Zlínska. A pak je tady společnost Alta, která se v podstatě prezentuje se svými možnostmi obrábění kovů pro potřeby leteckého průmyslu.

Už uběhly tři obchodní dny salonu, jak vy a vaši kolegové hodnotíte své působení?

Myslím si, že působení je úspěšné. Abych řekl pravdu, ani jsme nečekali, že by naše účast měla přinést výrazné výsledky, protože si přece jen myslíme, že spolupráce českého leteckého průmyslu s Ruskem trochu přibrzdila a tedy předpokládali jsme, že udržíme alespoň stávající vazby a možnosti. Znovu se oživily kontakty, které byly před dvěma — třemi lety přibrzděny nebo nějak utlumeny a nyní to vypadá tak, že se objevuje nový potenciál pro spolupráci. Je naprosto evidentní, že v České republice je velmi rozvinutý obor vývoje a výzkumu některých leteckých částí, stejně tak v Rusku se s podobným vývojem dosti pokročilo. Pokud máme možnost rozvíjet nějakou další spolupráci, tak je to právě v oblasti vývoje a prvotní výroby některých leteckých komponentů. To je právě asi ta budoucno česko-ruské spolupráce.

Jinak pokud se bavíme třeba o 1. Brněnské strojírně a leteckých motorech malých výkonů, tak to vypadá tak, že 1.Brněnská strojírna opět dosáhla těch objemů, které byly před krizí a sankcemi v roce 2014 a odbyt produkce se vrací, jak se říká, do starých kolejích.

Takže po zavedení sankcí nastal pokles…

Byl a myslím si, že už se to zase dostává na tu úroveň, která byla v roce 2014.

Sankce tedy škodily spolupráci, ano?

Myslím si, že sankce trochu škodily především 1. Brněnskou strojírnu.

Proč?

Protože 1. Brněnská strojírna, pokud vím, dodávala motory pro obranný průmysl, a to byl první dopad sankcí. Hlavně ale 1. Brněnská strojírna velmi rychle zareagovala a v podstatě ten trh, který tady v Rusku byl, trochu zredukovala nebo možná i ztratila a našla okamžitě odbyt ve třetích zemích. Takže nyní, pokud se sankce nějakým způsobem zredukují, pokud budou dříve nebo později zrušeny, tak si myslím, že se na trh v Rusku bez problému vrátí. Zběžně jsme ohodnotili adekvátní motory, které se vyrábí v ruských společnostech, a tak si zatím myslím, že 1. Brněnská strojírna je v mnoha ohledech dál.

A oni se určitě přeorientovali z obranného průmyslu na jiné sféry?

V České republice je obecně letecký průmysl z minimální části obranný a možná z 90 % se věnuje civilnímu letectví. Naopak v Rusku je proporce zcela opačná. Takže, i když se řeklo ano, do vojenského sektoru v Rusku se dodávat nebude, tak to vlastně zasáhlo pouze řádově desítku procent nějakých objemů. To není zase tak smrtelné. Prací s alternativními trhy se všechno víceméně vyrovnalo a myslím si, že to má i nějakou perspektivu v dalším pokračování.

A Česká republika byla minule na MAKS?

Ano, byla.

A také ve velkém počtu?

Byla to asi stejně velká skupina. Já osobně jsem před dvěma lety neúčastnil, takže to nemůžu srovnávat. Jsem tady prvně. Ale když to z doslechu slyším, tak to bylo asi v podobném rozsahu.

A jak se vám tady líbí, jestli jste tu poprvé?

Co se týče dojmu, čekal jsem, že tady bude třeba více letecké techniky pro civilní použití. Když jsem se tady prošel, tak jsem došel k závěru, že ruský letecký průmysl je hodně rozvitý a řekl bych i vytížený, ale myslím si, bohužel, že se nevěnuje rozvoji civilnímu letectví. Zdá se mi, že civilní letectví je v pozadí a četl jsem i nějaké statistiky a plány k rozvoji civilního letectví. Zdá se, že ty plány jsou už citelně zredukovány a pravděpodobně to, co se plánovalo před x lety, už nebude platit. Proto říkám, že když se tady projdeme po té ploše, tak je tady v podstatě všechno buď dvojího určení, nebo pouze pro obranný průmysl. Například naše účast asi před měsícem v Paříži zaznamenala opačný trend. V Paříži bylo asi 80 % z civilního letectví a 20 % vojenského. Takže tento stav mě trošku překvapil. Nejsem odborník na letectví, ale myslel jsem si, že to tady bude nějak vyvážené, ale tady, těch vyloženě civilních letadel, jsou asi tři, víc jich možná ani není.

A jako host MAKS jste se stihl podívat na letecký program?

Nestihl jsem, protože zatím jsme stále na jednáních uvnitř v pavilonech, takže jsem v podstatě zatím nic neviděl.

Názor autora se nemusí shodovat s názorem redakce