Varšava se vrací do minulosti. Minulosti temné a nedemokratické. Takový dojem dělají reformy, do nichž se zhurta pustila vládní strana Právo a spravedlnost se svým capo dei capi Jaroslawem Kaczynským. Před dvěma lety jeho strana zvítězila na parlamentních volbách a od té doby postupně, ale tvrdě, prosazuje politickou revoluci v zemi. Nejdříve si vláda na paškál vzala liberální média, poté ovládla ústavní soud, pod kontrolu dostala prokuraturu a zavedla omezení pro veřejná shromáždění.

Prozatím posledním reformním krokem, jak ho Kaczynský vnímá, je zákon o reorganizaci nejvyššího soudu. O víkendu prošel horní komoru polského parlamentu a dokument dostal k podpisu, s šéfem Práva a spravedlnosti spřízněný, prezident Andrzej Duda.

O co v reformě nejvyššího soudu jde? Podle této normy bude nově moci ministr spravedlnosti soudce nejvyššího soudu poslat do penze a sám obsadit jejich místa. Nejvyšší soud přitom v Polsku rozhoduje o platnosti voleb. Kritici změn proto poukazují na to, že pokud by volby neskončily ve prospěch Kaczynského strany, mohl by je jím obsazený nejvyšší soud prohlásit za neplatné.

Vláda premiérky Beaty Szydlové veškeré výhrady vůči změnám v justici odmítá jako neopodstatněné. Reformy prý občanům strana Právo a spravedlnost slibovala před volbami, protože polské soudnictví se od pádu komunismu v roce 1989 nezměnilo. Soudci jsou údajně z velké části zkorumpovaní a nepodléhají demokratické kontrole.

Části polské liberální společnosti se takové postupy vlády nelíbí. Velká polská města jsou dějišti mnohatisícových protestů. Největší demonstrace se pravidelně konají ve Varšavě. I přes velké protesty z posledních dnů se tato katolicky a vlastenecky zaměřená vláda mezi Poláky těší velké oblibě. Podle posledního průzkumu by Právo a spravedlnost volilo 38 procent lidí, největší opoziční stranu, liberální Občanskou platformu, by podpořilo 19 procent lidí.

O politické revoluci v Polsku si své myslí i v zahraničí. Maďarský premiér Viktor Orbán vyjádřil solidaritu s polskou vládou a jak potvrdil, bude na unijní úrovni blokovat jakákoli sankční opatření. Ty Brusel skutečně chystá. První místopředseda Evropské komise Frans Timmermans prohlásil, že by členské státy EU mohly Varšavu potrestat.

Jak na dění v Polsku hledí čeští politici?

"Polsko se tak vrací zpět do doby před francouzskou revolucí, kdy lidé neměli žádná práva a spravedlnost drželi v rukách ti nejmocnější. Polský právní stát se tak rozpadá a nastupuje jakási klerikální diktatura. Nejvlivnější polský politik, šéf strany Právo a spravedlnost, Jaroslaw Kaczynski je učebnicovým příkladem politické demagogie a netolerance, nebo také nepráva a nespravedlnosti pro většinu společnosti. Dodržování zásad právního státu mu absolutně nic neříká. Pokud se vládě reformy podaří prosadit, odnese to nejen polský lid, ale i my, členové Visegrádské čtyřky. Pohrdáním základních práv a zásad právního státu polská vláda ohrozila tuto fungující alianci, ale také společné zájmy členských států V4, tedy České republiky, Slovenska, Maďarska a Polska," říká předseda KSČM Vojtěch Filip.

Podle jeho slov politické procesy v Polsku jsou natolik vážné a stěží obhajitelné, že zpochybňují účast Varšavy, jako spolubojovníka proti unijním zhůvěřilostem, ve Visegrádské čtyřce, ale i samotnou organizaci. Neboť jejím cílem, od samotného založení, bylo přiblížit co nejrychleji země východního bloku zatížené totalitním dědictvím k demokracii evropského typu.

"Neumím si představit, že by V4 mohla dále fungovat, pokud budou Polsko v této alianci zastupovat ti, kteří doslova opovrhují ochranou práv a svobod občanů. Žel! Státy Visegrádské čtyřky přitom dokázaly společně vzdorovat nesmyslným kvótám a diktátu ze strany EU," myslí si místopředseda Poslanecké sněmovny.

Názor autora se nemusí shodovat s názorem redakce.