Evropa se uspokojila tím, že ze současného společenského a ekonomického úpadku obvinila sabotéry na čele Evropské unie, jako Jean-Claude Junckera, německou kancléřku Angelu Merkel, nebo bývalého francouzského prezidenta Françoise Hollandea. Kdyby jen lidé věděli, kdo jsou skuteční hráči v pozadí, Izrael by z celé této frašky s Arabskými jary nevyšel s čistým štítem. Ano, Evropa může poděkovat Izraeli za to, že vysává mízu, která ještě Evropské unii zůstala. Tady je příběh, který si nepřečtete v New York Times, ale můžete na něj narazit ve Wall Street Journal.

Dnes ráno jsem se podivil, když jsem ve Wall Street Journal (WSJ)našel příběh, který vrhá světlo na izraelskou podporu syrským povstalcům proti vládě prezidenta Baššára Háfiz al-Asada. V podivuhodném propletenci osudů se reportéři Rory Jones v Tel Avivu, Noam Raydan v Bejrútu a Suha Ma’ayeh v jordánském Ammánu,  z ničeho nic rozhodli vyklopit v novinách vlastněných  miliardářem Rupertem Murdochem, investujícím do Genie Oil, některé perličky ohledně role Izraele v Sýrii. Tento WSJ článek je pouze jedním z posledních odhalení, naznačujících, jak klíčovou roli sehrál Izrael v konfliktu, který zničil Sýrii, a který způsobil, že se na Evropu navalila záplava uprchlíků a potenciálních teroristů. V úvodníku WSJ se o tom praví:

“Izrael pravidelně a po celé roky zásoboval syrské rebely v blízkosti svých hranic penězi,  potravinami, palivem a zdravotnickými potřebami. Tajné angažmá v občanské válce nepřátelské země s cílem rozparcelovat nárazníkovou zónu zalidněnou přátelskými silami.”

Ale Murdochovy noviny kloužou pouze po povrchu izraelských operací přímo směřujících k válce za sesazení Asada, ať to stojí, co to stojí. Už celé měsíce si kladu otázku, “Jak mohou arabské národy zabránit nejnenáviděnějšímu nepříteli, aby se daly vykrvácet Islámským státem?” Teď se vynořují některé odpovědi.. Tento článek ze Syria Deeply pravděpodobně pochází od stejných informátorů, které použil WSJ. Je to úvodní odstavec, který odkazuje na větší materiál.

“Za posledních pět let Izrael tiše pracuje na tom, aby si vybudoval předpolí v jižní Sýrii, aby zabránil syrským vládním silám ovládat území a podpořil tak svůj nárok na Golanské výšiny.”

Jsou některé zřetelné důvody, proč se starší článek  ze Syria Deeply story z 15. června liší od novějšího článku WSJ ze 17. června. Především, izraelský nárok na Golanské výšiny spojuje Rupert Murdoch a někteří další západní prominenti s konfliktem v Sýrii via Genie Energy. Třebaže není žádným tajemstvím, že celé pozdvižení kolem Arabských jar bylo částečně kvůli potrubím a energetickým válkám, parcelování Sýrie kvůli vybraným zájmům je skutečnost méně známá. Pokud jde o Genie Energy, pro čtenáře může být zajímavé vědět, že Genie Oil and Gas (GOGAS) objevil na Golanských výšinách významné zásoby ropy a břidlic. Tato pohraniční oblast, jak se zdá, zajímá americké a britské miliardáře a energetické makléře víc než kterýkoliv flíček země na východ od Manhattanu. Od Trumpova vyhozeného poradce pro národní bezpečnost Jamese Woolsey až po vrahounského maniaka, bývalého amerického viceprezidenta Dicka Cheney, se intrikáři Genie před našima očima snaží vytřískat zisk ze zničení Sýrie. V říjnu 2015, přední geologové Genie Energy Ltd. ujistili investory, že hlavní zásobárna ropy je ovšem na Golanech, a potom, začátkem roku 2016 izraelský premiér Netanyahu dostal hlavybol, když USA, Rusko a zbytek Západu debatoval o urovnání záležitosti Golanských výšin, traktovaných coby “syrská země”. Jestli uvažujete o tom, zda Netanyahu čistě náhodou není hráčem ve hře západních oligarchů na syrském území, jeho pozdější prohlášení vás o tom přesvědčí:

“Golany navždycky zůstanou v izraelských rukou. Izrael z Golanských výšin nikdy neodejde.”

Rychle přeskočme k bratříčkovávání Donalda Trumpa s Netanyahu a Izraelem. Politický analytik Anthony Bellchambers shrnul, co Trumpova prezidentúra chápe pod Golany a Sýrií vůbec. Pro Global Research napsal, co Trumpův Bílý dům míní:

“To by téměř jistě dodalo Izraeli odvahu, aby hrubým porušením mezinárodního práva jednostranně anektoval okupovaný palestinský Západní břeh, Východní Jeruzalém a syrské Golanské výšiny, a aby pohrdal Organizací spojených národů…  To by zvýšilo pravděpodobnost globální války mezi USA a Ruskem, a jejich případnými spojenci…”

Teď se vraťme k izraelské reálné a logistické podpoře  povstalců uvnitř Sýrie. Nedávná zpráva UNDOF hovoří o “významném zvýšení půtek” mezi IDF a Assadovou opozicí přes kvázi plot mezi Golany a vlastní Sýrií. Zpráva hovoří o tom, že se “pozorovaly převody jak osob, tak i zásob v obou směrech.”

Že izraelská zdravotnická zařízení ošetřují rány “umírněným džihádistům” a vláda organizuje pomoc, vozíc zdravotnické potřeby, potraviny a oblečení, to je dobře dokumentováno (US News & World Report from 2015), ale čemu se nedostalo až takové publicity, je izraelské financování a podpora frakce Svobodné syrské armády, známé jako Golanští rytíři (Liwa Forsan al Joulan), která disponuje 300 až 1000 bojovníky. V širším měřítku Izraelci podporují i předáka Národní fronty spásy, Fahada al Masrí, který veřejně volá po izraelském zásahu v Sýrii. Všechny tyto aktivity přesně připomínají, co dělali Izraelci v Libanou od  začátku 70. let do poloviny prvního desetiletí našeho století.

Jakmile Islámský stát vystrčil svou špinavou hlavu v úsilí sesadit Assada, izraelští činitelé začali rozšiřovat izraelské osídlení Golanských výšin, jakož i budovat tamější infrastrukturu. Pokud se týče financování Islámského státu, bombardování ruským letectvem zabránilo černému trhu s ropou, organizovanému z území ovládaného Islámským státem ve směřování k izraelským přístavům. To jsem dokumentoval jak já, tak i mnozí jiní.Přímý kontakt mezi antiasadovskými povstalci, izraelskou armádou a vládou a americkým senátorem Johnem McCainem byl rovněž dokumentován zakladatelem Global Research, profesorem Michelem Chossudovskym a jinými. V článku zde referovaném je fotografie zobrazující izraelského premiéra Benjamina Netanyahu a ministra obrany Moše Ya’alona, jak navštívili zraněného žoldnéře v izraelské vojenské polní nemocnici na hranici mezi okupovanými Golanskými výšinami a Sýrií, dne 18. února 2014.

Ostatně, zákulisní podporu Izraele každému, kdo je v opozici proti Asadově vládě jsem osvětlil na svém osobním blogu před několika měsíci. Když se mi dostalo zpráv z jiných zdrojů, toto je můj závěr ohledně izraelské role v tom všem od září 2015, kdy se s plnou silou rozvinula ruská letecká kampaň. Izrael definoval svůj prospěch ze svržení Asada následovně:

“Bez Asada, a s potvrzením ze strany USA se Izrael stane opravdovou oázou stability v této oblasti. Jeho nepřátelé budou rozptýleni jako kočující nomádi, a židovský stát bude moci směřovat vpřed, aby vymýtil Palestince a nerušeně rozšiřoval svá území, a diktoval politiku celému regionu. To jest, jestli si to bude přát Washington.”

V té době Jerusalem Post odhalil, že většina izraelské ropy ve skutečnosti pochází z Kurdistanu, což mé hypotézyohledně izraelské role nepodpořilo. Když se dívám na situaci dnes, vidím, že od vypuknutí války známé jako Arabské jaro jedna země profitovala víc než kdokoliv jiný. Gabriel Scheinmann, doktorand v oblasti mezinárodních vztahů na Georgetown University, napsal článek, dokazující právě takový profit. “Opravdový velký vítěz Arabského jara” odráží to, co bych nazval  “fintou, kterou izraelská lobby” vložila do think tankových mentalit, od počátku vření v arabském světě, který Izrael poněkud propásl. Článek odhaluje i další logickou realitu. Cituji Scheinmanna:

“Je však dobrý důvod si myslet, že toto hodnocení je do značné míry nesprávné. Ve skutečnost změny ukované Arabským jarem jsou pravděpodobně dlouhodobou výhodou pro Izrael. Jeho nejzapřisáhlejší nepřátelé, zvláště “Osa odporu” na čele s Íránem, byli značně oslabeni, jak hospodářsky, tak vojensky. Arabské státy, nepřátelské i ty ostatní, nebudou dlouhou dobu schopny přímo se Izraeli postavit. “

Izrael, obklíčen nepřáteli, je jednou z hrstky okolních států, které z těchto válek a revolucí vyvázly se zdravou kůží. Mezitím miliony uprchlíků zavalily Evropu. Teror se šíří do zbytku světa. A bankéři se šikují, v očekávání dalších vojenských výdajů, bilionů na rekonstrukci v Sýrii i jinde a půjček půl stovce zemí, které se brzy ukážou být potřebnými. Evropská unie se potácí pod restrikcemi, a dopadá na ni tlak z této krize. A najednou nikdo neví, kdo profituje? Jestlže je vůbec nějaká spravedlnost na světě, role Izraele ve všech těchto konfliktech musí být odhalena.

Phil Butler, je politický investigátor a analytic, politolog a expert na Východní Evropu, výhradně pro online magazin “New Eastern Outlook”.

Zdroj: https://journal-neo.org/2017/07/15/what-role-has-israel-played-in-the-refugee-crisis/