Tento problém, tzv. Williamsův syndrom, jak ho nazývají obyvatelé, vzniká kvůli poškození a odstranění velké části sedmého chromozomu, čímž se mění i chování člověka a jeho vzhled.

Jak objevila van Holdtová a její kolegové, něco podobného se stalo i u psů během jejich domestikace, pouze u budoucích přátel člověka nebyl poškozen sedmý, ale šestý chromozom. Všichni psi, které vědci sledovali, měli tento chromozom poškozený, což mluví o tom, že dávní šlechtitelé speciálně odebírali tyto mutace a umožnili jim pokračovat v rodu.

Vědci odhalili tyto neobvyklé mutace v genomu „nejlepších přátel člověka", když srovnali DNA několika desítek obyčejných ořechů, čistokrevných psů a divokých vlků a hodnotili, jak skupiny reagují na člověka a jak jsou přátelské.

Analýza DNA a pozorování chování divokých a domácích psů ukázaly neobvyklou věc, čím byl pes přátelštější, tím více byl jeho genom poškozen a obsahoval drobné mutace. Když vědci porovnali mutace v DNA psů, zjistili, že velká část těchto chyb je koncentrována na šestém chromozomu kolem genu GTF2I.

Jak vysvětlují biologové, tento gen diriguje několik desítek dalších částí DNA, které jsou spojené se sociálním chováním a psychikou zvířat a jeho poškození vede ke stejným následkům, jako u Williamsova syndromu. Odstranění nebo poškození GTF2I v genomu svalů podle vědců prudce mění chování hlodavců a zbavuje je strachu ze člověka.