Zaregistroval jsem mírně vyhrocenou diskusi stran kojení na veřejnosti. Jsem možná konzervativní, možná mne seřvete, ale kojení na veřejnosti považuji tak trochu za pozérství a aktivitu feministek.

Australská senátorka prý prolomila tabu. No nevím, vnímám jí spíše za nezodpovědnou a pozérskou matku. ZDROJ. Ne, v žádném případě mi kojení na veřejnosti nevadí, nepohoršuji se nad ním, jen si myslím své o jeho aktérkách a propagátorkách. Ta „slavná“ australská senátorka Larissa Waters urazila 99% matek, které by nikdy nevyměnily své mateřství za pozérství, sebestřednost a publicitu.

A protože, když mám názor, který zveřejňuji, rád jej podložím svými argumenty. Taaaaakže:

– předně, kojenec, navíc bez vytvořených imunitních látek, by měl být první týdny v „nerizikovém“, tedy domácím prostředí a venku rozhodně ne v hospůdce, butiku, OCC či Parlamentu.

– jak často kojit? Průměr se pohybuje mezi 8x až 12x za 24 hodin. Vychází to tedy zhruba na kojení každé dvě až tři hodiny. Pokud kojenec hodinu či dvě po nakojení zapláče, nic nebrání tomu, aby ho matka nakojila, ale je nezbytné, aby s ním šla za mikrofony a TV kamery?

– proč nekojí na veřejnosti každá matka, ale jen promile žen? Protože většina z nich nejsou pozérky a jsou zejména matky a hlavně první měsíce života dítěte obětují jemu, ne práci, ne kafíčkám s kámoškama, ne projevům v Parlamentu.

– kojení na veřejnosti mne nepohoršuje, ale vnímám jako nesoudnost a pozérství dané matky, pokud své dítě použije k vlastní propagaci. Jako ona nevěděla, že chce vystoupit v parlamentu? Ona tam, kam šla musela s kojencem u prsu? Bylo to nutnější než klid a zdraví jejího kojence? Nemohla ho nakojit před vystoupením? Fakt ne?

– jasně, může se stát, že je to někdy třeba, i když…. Jen se tak ptám, proč to 99 % matek nedělá a proč z toho jedinci dělají kovbojku a společenské téma? Kojenci v pohodě stačí kojení za 2 – 3 hodiny. Vím to, jsem sice chlap, který ale svého syna první tři čtyři měsíce „kojil“ z flašky kvůli zdraví jeho matky. Nejen kojil, přebaloval, koupal, vyvařoval pleny, chodil do poradny…

– nemám problém s kojící matkou na veřejnosti v případě nutnosti. Nicméně, většinou je ta „nutnost“ vyvolána nesoudností té matky. Neberu žádné ženě právo kojit na veřejnosti ani v nejmenším, jen se táži, zda je to nutnost. Zda je nezbytné teatrálně nakráčet třeba v mikrofonům parlamentu s kojencem přisátým k prsu a tam se zviditelnit.

– každý člověk má právo rozhodnutí, jež mu nesmí být upíráno. Je ale snadné, rozhodnout za kojence, či nenarozený plod, což? Nebo si vydupat porod doma a pak žalovat nemocnici či RZP, že nepřijeli či nezasáhli včas. Proč se nezveřejní statistika úmrtnosti při porodech doma / v porodnici třeba na 1 000 porodů?

Takže maminky, pokud nezbytně nutně musíte v prvních týdnech či měsících věku vašeho dítěte v době kojení do kavárny, restaurace, OC, či vystoupit v Parlamentu, máte na to právo, jež nikdo neupírá. Ale nebylo by pro toho mrňouse lepší, pokud by byl bnakojen v klidném prostředí? Aktivistky, vyřvávající si právo kojit na veřejnosti, které není nikým upíráno, dělají tomuto tématu stejnou medvědí službu, jako jiné věci pochod Prague Pride.

Aby bylo jasno, smekám před ženami, co oproti nám chlapům zvládnou. Doslova makají denně mnoho směn – vzbudit rodinu, udělat snídani, udělat svačinu, vypravit (dopravit) děti do jeslí / školky / školy, jít do práce a pracovat, vyzvednout děti, nakrmit je, udělat s nimi úkoly, uklidit, vyprat, vyžehlit, připravit večeři, uvítat “sedřeného” manžela, uložit děti, být něžná na manžela v postýlce a něžně ho uspokojit a zítra…….

A „kauza“ kojení na veřejnosti, které by mohlo pohoršit jen blba, něco řeší?

Kdyby ty aktivistky za kojení v restauraci či domácí sebevražedné porody raději bojovali za porodné a přídavky na děti a daňové úlevy pro pracující rodiče. Pak by se sem nemuseli lákat inženýři z Afriky.

Tímto skládám hold všem, matkám a manželkám a aktivistky z toho s dovolením vylučuji.