Sputnik: Už několik měsíců nás tajemná Skupina Šuman zásobuje informacemi o temné minulosti Andreje Babiše. Co si o tom myslíte?

Kotrba: Že tu Babišovu „temnou minulost" dávkují podezřele opatrně. To je jako když ředíte žíravinu vodou, aby neškodila. Bublá to, prská to, smrdí to. Ale žíravé účinky se nedostavují. Existuje jediná cesta, jak zvítězit v nepřehledné situaci. Vytvořit si uměle slabšího nebo neexistujícího nepřítele, kterého pak za zvuku bubnů a píšťal slavně porazíte. A nebo se taky nic nestane. Šuman je klidný, dávkuje žíravinu opatrně, Andrej je klidný, preference ANO rostou rozumně. Všichni si na status quo zvykli. Média jsou v dávce protibabišových informací uspokojena, nemají samostatnou agendu, používají pouze reakční techniky. A lidi si zvykli.

USA to nedávno zkusily také. A vytvořily „rozumného" whistleblowera Juliana Assange, který otestoval média a jejich vlastenectví, zdiskreditoval opravdový whistleblowing, jeho fešácký kriminál zastrašil naivní kandidáty na hrdiny, média se podřídila autocenzurním praktikám i jednozdrojovým informacím, úniky ponechala na jednom „prověřeném" zdroji a mají klid. Najednou jsme se probudili do světa, kde špinavé praktiky špionáže jsou sterilizovány a následně společensky tolerovány, únik informací je tak běžný, že nás to nepřekvapuje a nikdo Assange nenásleduje.

Pouze sebevražední romantici mají svůj vzor. Jinak nikdo nechce zestárnout ve švédském vězení, na ruském letišti či v kanceláři cizího konzula. I Tante Angela si zvykla, že jí i Donald nejspíš odposlouchává a nevypovídá americkou ambasádu ani armádu z Německa. Congregatio de Propaganda Fide jásá. Takže dobrý, ne?

Víte, mě mrzí, jak malá je mezi žurnalistickými profesionály znalost teorie propagandy a psychologie davu. Propaganda se neučí, „vlivová opatření" se na odborných pracovištích či vysokých školách nedetekují, neanalyzují. A nebo ti, kteří je detekují a analyzují jsou takoví hlupáci, jako Jakub Janda či. Mediální teorie je v troskách. Mediální profesionálové se živí v reklamních a PR agenturách, protože žurnalistika je dnes honem za penězi z inzerce a není ochotna platit systematickou analytiku.

V čem konkrétně vidíte problém?

Žurnalisté netuší nic o bandwagoon efektu, bumerangovém efektu, černobílém klamu, kognitivní disonanci, selektivní pravdě, démonizaci nepřítele, rámování, stereotypizaci jazyka, určování agendy, odvolání k autoritám, vnucování morálního dobra a zla, nevyhnutelném vítězství a dalších technikách. Jsou nedostudovaní a neprofesionální. Nejsou hrdí na svou profesi. Pracují pouze pro peníze.

Propaganda vyžaduje kreativní použití jazyka a faktů ve světě stereotypů. Falešná, ale jistě „přesvědčivá" tvrzení proto okupují mediální prostor bez protestů. Zvykli jsme si. A v době opisování nesmyslů z jednoho média do druhého už nerozeznáme od reality ani zjevný vtip, jak je realita obskurní. Pro profesionála je to ráj. Může vrtět psy po libosti. Pro čtenáře není žurnalistika přísun životně důležitých informací, ale pouze zábava pro dlouhé chvíle.

Dobře, vraťme se k původní otázce. Proč se někdo může snažit sestřelit Andreje Babiše právě tímto způsobem?

On ho někdo sestřeluje? Vy někoho vidíte s flintou? Já ne.

Odhalení tajemství Andreje Babiše neovlivnilo preference hnutí ANO. Není to zvláštní? Lidem jsou kompromitující informace ukradené?

Kompromitující informace o čem? O tom, že se do kouta zaháněný politik brání útokům soupeřů, seč to jde?

Všichni vědí, kdo byl a je Andrej Babiš. Oficiální informace mají všichni. Ty neoficiální zná jen pár lidí, kteří nemají důvod svého kolegu „práskat". Všichni tuší, že zahraniční obchod byl v době bipolárního světa tvrdou disciplínou. V Maghrebu zvlášť. Všichni tuší, že někdo chránit ekonomické zájmy státu v zahraničí musel kdysi a musí i dnes. Všichni tuší, že kdyby to nedělal profesionál, nepřežil by to a jeho kosti by byly dnes zahrabané v písku pouště. Všichni vidí, co Babiš dělá dnes, jsou konfrontováni s tím, co dělal a jak je vidět, morálně pobouření nejsou. Kompromitace se nekoná.

Češi nejsou národem jakobínů, ale liberálů. I ve věcech podnikání, dosahování zisku na hraně zákona. Onen slogan „Všici kradnú" je smiřuje s nimi samými. Řekněte mi, kdo platí daně úplně poctivě? Morální autority nežijí už sto let, v politice se nevyskytovaly nikdy. Už Masaryk se nechal vydržovat americkými Demokraty, na legionářském zlatě se postavila nejen Legiobanka, ale celý stát.

Semínková aféra také neskončila nijak úchvatně, generál Šejna skončil u CIA a dodnes nikdo neví, jestli celá kauza s osivem nebyla krytí dokonalého, dodnes neprozrazeného krtka StB v CIA. Ve vojenské rozvědce se vždy krycí historky vyráběly velmi kreativně a emocionálně. Co na tom, že trampové si do písničky „Byl jsi Johny Američan" přidali posměšnou sloku: „Tys byl Šejno generálem, a to něco znamená, vláda se tě smutně táže, kam
zašmelils semena"…

Vy osobně nemáte s Babišovou minulostí problém?

Já s minulostí ani přítomností Andreje Babiše nemám problém. Chová se jako pragmatik, který dosahuje svých cílů. Uvědomuje si nutnost sociálního smíru, uvědomuje si ale i utopičnost jak čistého socialismu tak čistě volnotržního systému. Nepodniká proti státu, on silný stát
potřebuje. Politicky patří do středu, ne na pravici. Nepotřebuje tryskáč ani bentleye. Nechodí v obleku od Armaniho od mejdanu k mejdanu. Nestřílí slony v Africe a neleze na Mount Everest. Není to zahálčivý burzovní spekulant, ale pracující majitel komínů fabrik.

Konsolidoval v tržním prostředí české zemědělství a potravinářský průmysl v jeden přirozený, funkční a trvale prosperující celek, živící desítky tisíc lidí. Což se o jiných sektorech ekonomiky říct nedá. Jeho zaměstnanci mají odbory, které jim nikdo neupírá a nestávkují. Jeho výrobky se krmí všichni.

Nedegraduje podobnými válkami kompromitujících informací česká politická scéna?

Když tajné služby neslouží státu, je to špatně vždy. Když tajné služby určují politický diskurz, existuje riziko rozpadu systému. Ale, česká politická scéna degraduje nedostatkem politické představivosti. To, co dnes vládne, nejsou politici s vizí, ale šafáři, spravující mandatorní výdaje. Dobře nebo méně dobře. Vize společné všem nejsou. Velké ideje nejsou.

Do politiky jsou jen ti, kteří nejsou zaujati odbornou prací natolik, aby odmítli toto stresující, permanentně konfliktní a špatně placené angažmá. Proč tomu tak je? Levice včerejška dnes dosáhla svých cílů, levici dneška chybí futuristé, vizionáři. Socialismus 20. století se smířil s kapitalismem 20. století v bramboračce úspěchů odborového vyjednávání, v uskutečnění utopií komunismu 19. století nikdo nevěří už od doby, kdy Gagarin umřel.

Mládež tancuje a šoustá zcela svobodně, teplouši se vodí za ruce po ulici, kluci hulí jointy na nároží, málokomu se daří doopravdy špatně. Nezaměstnanost klesla na historické minimum, všichni bydlí v suchých, vytápěných bytech s koupelnou a klozetem, automatickou pračkou a ledničkou. Ani luxus už nevzbuzuje závist. Není nedosažitelný. Elektřina je standardem stejně jako mobilní telefon. Jezdí se auty, autobusy, vlaky či metrem. Létá se na dovolenou letadlem. Sociální systém funguje, zdravotnictví sice neumí prodloužit mládí, ale stáří ano. Většina léků i ošetření je zdarma. Internet spojuje kdekoho s kdekým. Cesty do kosmu nejsou zázrakem, stejně jako operace srdce.

Žijeme ve společnosti přebytku. Ekonomický růst furt roste. Mimozemšťany jsme nepotkali. Kde hledat nosné ideje, sjednocující a okouzlující davy? Jedinou uskutečnitelnou a společensky přínosnou vizi „jiného světa, který je možný" dnes mají Piráti.

A jiné politické směry?

Nacionalismus v Česku neexistuje. Nejsme Slované, nejsme ani Němci, nejsme Poláci ani Maďaři. Nemáme potřebu územní expanze za Dunaj. Většina nejsou ani Židi. Mesiáše už dávno nevyhlíží nikdo. Jsme všechno a nic. Jen muslimy být nechceme a na to máme právo. Jinak nám nic
nechybí. Jenže stát je sice naším bydlištěm, ale nepatří nám. Paneláky jsou Bakalů, ČEZu či jiných anonymních příjemců renty, fabriky jsou Japonců, Číňanů, Britů či Němců, kterým je Klausova vláda kdysi zašmelila. Kostely jsou restituovány církvemi bez věřících.

V Boha věří málokdo, kněžím skoro nikdo. Zbývají silnice, které jsou všech a podle toho vypadají. Češství zažíváme pouze když fandíme žoldákům v národním dresu při fotbale. Na tucet multimilionářů, které sponzorují korporace i státní rozpočet, tam řve dav žebráků „makéééj". Prolévat krev za Bakalu ani za Babiše ale nepůjde nikdo.

To je velmi příkrý obrázek o české politice…

Česká politická scéna je demokraticky volená, ale odpovídající rozložení inteligence populace na Gaussově křivce. A ta praví, že přes Flynnův efekt má stále polovina národa IQ menší než 100, 34 procent má inteligenci podprůměrnou, 14 procent tak nízkou, že to lékaři označují za mentální retardaci.

Z principu demokracie (který nikdo nezpochybňuje) vyplývá, že i idiot musí mít v parlamentu své zástupce. Celkem to má být přes čtyřicet procent. Proto chodí k volbám stále méně lidí. Nám je venkoncem fuk, kdo vládne, když nevládne úplně špatně.

Názor autora se nemusí shodovat s názorem redakce.