Letadlo se zřítilo na území kontrolované domobranci samozvané Doněcké lidové republiky (DLR). Ukrajinský prezident Petro Porošenko okamžitě obvinili „agresory a bojovníky na Donbasu". Další den prezident Parlamentního shromáždění OBSE Ilkka Kanerva oznámil, že letadlo bylo sestřelené raketou vypuštěnou z „oblasti kontrolovanou povstalci". S podobným prohlášením zároveň vystoupil i tehdejší americký prezident Barack Obama a o dva dny později Ministerstvo zahraničních věcí USA oznámilo, že má důkazy o tom, že Boeing sestřelili právě povstalci. Uběhly tři roky a tyto důkazy nebyly předloženy.

Společná mezinárodní vyšetřovací skupina (Joint Investigation Team — JIT), která byla vytvořená 7. srpna 2014, to neměla lehké. Musela si vybrat. Buď hledat důkazy pro vyřčená oznámení, nebo provést nezávislé a objektivní vyšetřování. Zdá se, že se vydala první cestou.
Zaměřením na „hledání" toho, kdo sestřelil dopravní letoun, vyšetřovací skupina zároveň zapomněla na zkoumání hlavní otázky. Jak se mohlo stát, že civilní letadla nadále létala nad válečnou zónou?

Lety nad palbou

28. září 2016 JIT v holandském Nieuwegeinu představila první předběžnou zprávu s výsledky své činnosti. Pouze jako jednou z příčin tragédie bylo označeno to, že Ukrajina včas neuzavřela svůj vzdušný prostor nad územím, kde už tehdy probíhaly boje s použitím bojového letectva a prostředky protivzdušné obrany.

Ve skutečnosti Ukrajina v té době částečně uzavřela vzdušný prostor nad Donbasem, otázka ale spočívá v tom, jak to bylo uděláno a jestli tato opatření byla dostatečná, aby zcela zajistila vzdušný prostor nad svým územím, upřesňuje generální ředitel Mezinárodní poradenské a analytické agentury Bezpečnost letů a člen Světového fondu bezpečnosti letů (FSF) Sergej Melničenko.

„Hlavní hrozba bezpečnosti letů v té oblasti tehdy spočívala v tom, že ani Ukrajina, ani Eurokontrol (mezinárodní organizace bezpečnosti leteckého provozu, která zahrnuje Ukrajinu) včas neinformovaly o tom, že vzdušný prostor nad územím, kde probíhají bojové akce, musí být uzavřen v celé hloubce (tj. výška) letů," říká Sergej Melničenko.

Místo toho dva dny před pádem MH17 Ukrajina rozeslala tzv. NOTAM (pozn. od anglického Notice to airmen, operativně distribuované oznámení o změnách v pravidlech provedení a zajištění letů a aeronavigační informace), které posádkám nařizovalo nad územím létat ve výšce od 9, 75 kilometrů.

Sergej Melničenko je přesvědčen, že takové opatření nebylo dostatečné. Boeing letu MH17 byl sestřelen ve výšce deseti kilometrů, to znamená, že velitel tohoto letadla zcela dodržel nařízení NOTAM. Ale to ho nezachránilo. Letadlo se 298 lidmi na palubě se stalo dalším vzdušným aparátem sestřeleným nad tímto územím. Až poté, doslova tři hodiny, Ukrajina zcela uzavřela vzdušný prostor pro civilní letadla nad Donbasem.

Nečtené upozornění

U Melničenka a dalších specialistů na bezpečnost letů vyvstává mnoho otázek ohledně toho, jak bylo vydáno upozornění. Před tragédií zveřejněné oznámení NOTAM bylo sestaveno tak, že ho velitel letadla jednoduše nemohl pochopit a na to také na svém blogu upozornil specialista na leteckou bezpečnost, bývalý pilot a letecký dispečer Mark Zee.

Podle něj piloti před lety často dostávají oznámení, které jsou těžko pochopitelné. U NOTAMu se však zdá, že bylo speciálně vytvořeno tak, aby posádky zmátlo.

„Analyzovat toto upozornění nemohli ani piloti, ani dispečeři a ani posádka MH17. Vypadalo stejně, jako jakékoliv jiné rutinní časové omezení užívání vzdušného prostoru," uvádí Mark Zee.

Ačkoli ve skutečnosti text NOTAM obsahoval podrobný seznam souřadnic místa, kde se piloti měli držet v maximální výšce. Navíc tam z nějakého důvodu byly uvedeny dvě hodnoty výšky, pod kterými se nesmělo letět: úrovně 260 (7,9 kilometrů) a 320 (9,75 kilometrů).

Čí Buk tedy střílel?

Mezinárodní vyšetřovací skupina JIT byla složena ze 200 odborníků z Nizozemska, Belgie, Ukrajiny, Malajsie a Austrálie. Podle závěrů jejich předběžné zprávy bylo letadlo sestřeleno raketou třídy země-vzduch odpálenou z pole nedaleko od obce Pervomajskoe. Toto území bylo v té době pod kontrolou domobranců DLR.

JIT také tvrdí, že se jí podařilo zjistit typ zbraně, kterou byl letoun sestřelen. Je to raketa série 9M38 vypuštěná z protiletadlového systému Buk. Zjistili také, komu tento systém patří. Podle názoru vyšetřovatelů do obce Pervomajskoe systém dorazil z Ruska a hned další den, ráno 18. července, byl přepraven zpět na ruské území přes Snižne, Debalcevo a Luhansk. Vyšetřovatelé nastínili i okruh osob, které byly spojeny s přemístěním systému Buk, asi sto lidí.

Závěry JIT se setkaly s kategorickými výhradami ruské strany. Ministerstvo obrany Ruska oznámilo, že žádný systém Buk nebyl nikdy přemístěn na území DLR. A zástupci obranného koncernu Almaz-Antej představili materiál vlastního vyšetřování založeného jak na počítačové simulaci, tak i na reálném testování, jehož závěry zcela vyvrací předběžné závěry mezinárodních vyšetřovatelů.

Tyto závěry „nemohou mít dostatečné technické zdůvodnění tvrzení, že může být Rusko nějakým způsoben zapojeno do zřícení malajsijského Boeingu v létě 2014", jednoznačně RIA Novosti oznámil poradce generálního konstruktéra koncernu Michail Malyševskij. Podle něj je základem takového tvrzení hlavně neodpovídající charakter poškození sestřeleného letadla, které by mohlo být způsobeno podle scénáře mezinárodních vyšetřovatelů. Závěry Almaz-Anteje uvádí, že vypuštění rakety proběhlo z oblasti obce Zaroshchenske, která byla kontrolována ukrajinskou armádou. Navíc podle poškození bylo letadlo skutečně zasaženo raketou 9M38, ale se zastaralou hlavicí 9R314. Takové rakety dávno nejsou ve výzbroji Ruska, zato jsou v hojné míře na Ukrajině.

Dlouhý soud

Veškeré informace, na jejichž základě jsou udělány závěry JIT, skupina získala samostatně a z materiálů, které byly předloženy zejména Ukrajinou. Navíc značné množství dat JIT získala od tzv. nezávislé výzkumné skupiny Bellingcat, která zkoumáním veřejně přístupných fotografií na internetu, včetně sociálních sítí, „vystopovala" původ a cestu Buk a také vojáků, kteří se podíleli na obsluze a přepravě systému.

Metody Bellingcat kritizovali opravdu vážení západní experti. Zakladatel služby Fotoforensics.com Neal Kravitz, který využívá Bellingcat veřejně oznámil, že nemá nic společného s touto chybnou analýzou, a že činnost tohoto týmu je příkladem toho, jak nelze dělat digitální analýzu fotografií. Další známý odborník na analýzu fotografií a zakladatel fotoarchivu IRISPIX Jens Kriese v rozhovoru pro časopis Der Spiegel označil použité metody odhalující manipulace s fotografiemi ve zprávě Bellingcat za hádání z kávového lógru a použitý skupinou Error Level Analysis (ELA) způsob za amatérskou metodu.

Ruští vojáci upozorňují na to, že hlavními zdroji informací pro JIT je internet a Ukrajina, to znamená stát, který je a priori odpovědný za zřícení letadla na jeho území a jehož vzdušný prostor nebyl včas a dostatečně zajištěn. Odborníci Almaz-Anteja mají vážné pochybnosti o pravdivosti výsledků pokusů, které byly provedeny mezinárodními vyšetřovateli. Na pokusy použili americkou raketu, která se strukturálně liší od rakety systému Buk. Zatímco koncern při pokusech použil právě raketu tohoto systému.

Názor autora se nemusí shodovat s názorem redakce