Brzy ráno 22. června 1941 hitlerovské Německo napadlo SSSR. Podle plánu Barbarossa Hitler kalkuloval s bleskovou válkou a rozdrcením sovětské armády během letního tažení v roce 1941. Historici nejsou dosud zajedno, proč válka začala pro SSSR tak katastrofálně, nicméně do zimy byl Hitlerův blitzkrieg zastaven. Webová stránka Indicator.ru se pozastavuje nad tím, jak se události letního a podzimního tažení v roce 1941 odlišně traktují v učebnicích dějepisu různých zemí.

Začněme Spojenci. V USA a v Kanadě neexistuje ministerstvo vzdělávání, které by schvalovalo učebnice vhodné pro školy. Reguluje se ne proces, ale výsledek – návyky, které si žáci mají do konce  ročníku osvojit. Učební pomůcky, ať už papírové, nebo elektronické, si vybírá učitel, nebo škola, orientujíce se zejména na linii největších nakladatelství.

Obr. Německý ministr zahraničí von Ribbentrop informuje diplomatický sbor a tisk o právě se načavším útoku na Sovětský svaz.

Zde je úryvek z učebnice World History: Modern Times (vydavatelství McGrawHill-Glencoe) pro desátou třídu, vydané podle vzdělávacích norem státu Kalifornie:

Hitler naplánoval útok na Sovětský svaz na jaro 1941, ale kvůli problémům na Balkáně byl vpád odložen. Hitler se už postaral o politickou podporu Maďarska, Bulharska a Rumunska. Ale neúspěch Mussoliniho tažení v Řecku (1940) způsobil zranitelnost jižního křídla Němců nálety britského letectva z řeckých základen. Aby se pojistil, obsadil Hitler v dubnu Jugoslávii a Řecko. Povzbuzen situací vtrhl Hitler 22. června 1941 do SSSR s nadějí, že se mu podaří provést rozhodující úder do nástupu kruté zimy. Fronta se roztáhla na přibližně 2900 km. Německá vojska rychle postupovala. Dva miliony ruských vojáků padly do zajetí. Do listopadu jedna německá armáda prošla celou Ukrajinu, druhá obléhala Leningrad, třetí ohrožovala Moskvu, hlavní město SSSR. Ale brzy nastoupivší zima a vytrvalý odpor sovětských sil postup zastavil. Jelikož se tažení plánovalo na jaro, Němci neměli zimní uniformy. Poprvé za celé dějiny války byly německé armády zastaveny.

World History: Modern Times, Učebnice pro desátou třídu, USA

А zde jiná učebnice, pro pokročilé studium dějin ve vyšších ročnících — Advanced Placement World History 2014-2015 (vydavatelství McGrawHill). Historické události se zde podávají nanejvýš úsporně: evropské scéně druhé světové války je věnován jeden odstavec, ani ten ne bez faktografických chyb:

První roky války dokázaly sílu států Osy. V roce 1941 se výhoda začala přiklánět ke Spojencům, když Hitler podnikl neúspěšný zimní vpád do Ruska, a když USA vstoupily do války. V té době, když byl Hitler nucen stáhnout v roce 1942 svá vojska z Ruska, sovětské armády začaly svůj postup přes Východní Evropu do Německa. Po svržení Mussoliniho vojska Spojenců vstoupila do Francie a setkala se v Německu v dubnu 1945. Po Hitlerově sebevraždě následovalo vítězství Spojenců v květnu 1945.

Advanced Placement World History 2014-2015, Učebnice pro pokročilé studium dějin ve vyšších ročnících, USA

Ve Velké Británii mají školy rovněž svobodu, co do výběru učebnic, nicméně existují přísné normy pro každý předmět, schvalované ministerstvem vzdělávání. Je zajímavé, že pro dějiny 20. století (jak britské, tak i světové) existuje v Anglii pouze jedno povinné téma: holokaust. Všechna ostatní témata (první a druhá světová válka, dekolonizace a pod.) jsou pouze výběrová. Skladba materiálu o 20. století se přitom značně liší učebnici od učebnice. Například, jsou samostatné pomůcky pro Británii 17. století, nebo pro Německo 1918-1945. Ale ve známé učebnici AQA GCSE History: Understanding The Modern World (Dynamic Learning, 2016,schváleno Radou pro atestaci a kvalifikaci, která organizuje maturitní zkoušky), je druhá světová válka vyčleněna jako samostatný oddíl.  Operace Barbarossa se traktuje v kapitole Rusko 1894-1945: Carismus a komunismus.

Hitler nenapadl SSSR v roce 1939 kvůli smlouvě podepsané v srpnu oběma zeměmi. Ale na úsvitu 22. června 1941 vtrhly více než dva miliony německých vojáků do Ruska. Hitler začal operaci Barbarossa, třebaže Británie nebyla dosud poražena. Stalina to naprosto překvapilo, přes varování některých jeho kolegů. Už v první den bylo na letištích zničeno 1200 letadel. Během rychlého postupu Němců k Moskvě si obě strany vedly barbarsky a krutě. V říjnu Němci pocítili blízkost vítězství. Ale po postupném odpadnutí vojenských a civilních činitelů Stalin začal s politikou “spálené země” Více než tisíc továren bylo demontováno a převezeno na východ od uralského pohoří. Hospodářská zvířata a obilí se rovněž přemisťovalo – nebo ničilo. Čím dál Němci postoupili, tím obtížnější bylo jejich zásobování z Německa. Za druhé, ruské podnebí se obrátilo proti Němcům.  Nekonečné říjnové deště proměnily půdu v bahno a zpomalily německý postup. Potom, v listopadu, klesly teploty pod nulu. Němečtí vojáci nebyli oblečeni a vybaveni na takové podmínky. Dopravní prostředky se zastavovaly, lidé mrzli.

AQA GCSE History: Understanding The Modern World, Učebnice dějepisu, Velká Británie

Poukázání na krutost z obou stran a vysvětlení krach blitzkriegu výlučně ruskou zimou a spálenou zemí zanechává ovšem nesmazatelný dojem.

Zajímavě to vypadá i ve Francii. V učebnici dějepisu pro  třetí cyklus (základní škola) — Manuel d’histoire, La Librarie des Ecoles, 2013 — se události roku 1941 popisují dost podrobně:

Povzbuzen svými úspěchy se Hitler nakonec rozhodl napadnout SSSR, jelikož chtěl získat ohromná ruská území. Toužil po tom, aby Němci na těchto územích měli obrovský “životní prostor”. Vpád, nazvaný jako Operace Barbarossa, začal v červnu 1941 za účasti téměř čtyř milionů vojáků (byla to největší vojenská operace za celé dějiny lidstva). Na začátku Rusové utrpěli porážku. Němci uchvátili Ukrajinu, a potom se vydali obléhat Sankt-Petěrburg (tehdy se jmenoval Leningrad, “Leninovo město”) a Moskvu.

Manuel d’histoire, Učebnice pro základní školy, Francie

Аle dál se už informace scvrkávají.V učebnici pro učitele posledního ročníku střední školy (Histoire Géographie Enseignement moral et civique 3-ème, Lelivrescolaire.fr, 2016 — čtvrtý cyklus, žáci ve věku 15 let) se v schématu Fáze  druhé světové války uvádí pouze červen 1941 – vpád německé armády do SSSR (plán Barbarossa). Současně se ale podrobně pojednává “válka ideologií”:

Nacistické Německo  toužilo pro sebe vydobýt „životní prostor“ a vyhladit v Evropě Židy. Japonsko se usilovalo o dominanci ve Východní Asii. Spojenci v Evropě a Asii se spojili na obranu demokratických hodnot. SSSR se snažil instalovat panství komunistického systému.

Histoire Géographie Enseignement moral et civique 3-ème, učebnice pro učitele posledního ročníku střední školy, Francie

V jiné učebnici pro vyšší třídy se o vpádu píše takto:

V roce 1941 se válka rozšířila na Balkán, a potom – na území SSSR, kam vtrhli Němci. Armáda Třetí říše bleskově postupovala k Moskvě a k Leningradu.

Histoire-Géographie 3e Manuel de l’élève, Učebnice pro vyšší třídy, Francie

Později pro úlohu SSSR ve válce zůstanou už jen dva řádky: Stalingrad jako průlom ve válce a hlavní porážka nacistů, a osvobození Východní Evropy od nacismu silami Rudé armády.

А jak traktují události roku 1941 spojenci na východě? Kromě samotné Velké Británie patřilo do antihitlerovské koalice i její dominium, Britská Indie. Události Velké vlastenecké války se odrážejí na stránkách indických učebnic vydavatelství Národní rady pro výzkum v oblasti vzdělávání a profesionální přípravu (NCERT). Rada je autonomní organizace indické vlády. Vydavatelství je povinné dohodnout program učebnice  s Ústřední radou středního vzdělávání, která patří do ministerstva pro rozvoj lidských zdrojů. Nehledě na to, že v Indii existují soukromá vydavatelství vydávající učebnice pro školy, většina vzdělávacích zařízení používá učebnice NCERT. Zde je jedna z nich (Arjun Dev, History Textbook for class X. National Council of Educational Research and Training, 1989):

Když fašistické země začaly akty agrese, sovětská vláda se proti nim postavila. Avšak země Západu nesouhlasily se sovětskými návrhy. I nadále považovaly SSSR za nebezpečí a doufaly, že fašistické země ho zničí. Německo, když dobylo skoro celou Evropu, kromě Velké Británie, napadlo, nehledě na pakt o neútočení, 22. června 1941 SSSR. Hitler žíznil po nesmírných územích a zdrojích SSSR. Myslel si, že zničí SSSR do osmi týdnů. Hitler však silně podcenil sílu Sovětského svazu. V první etapě Německo dosáhlo významná vítězství. Obrovská území SSSR byla zpustošena. Tlak Němců zastaven. Sovětský svaz rozvinul svůj průmysl a vojenskou sílu. Hrdinsky odporoval invazi, a naděje Německa na rychlé vítězství byla obrácena vniveč.

History Textbook for class X. National Council of Educational Research and Training. Učebnice dějepisu, Indie

 

Verze čínské školní učebnice Světové dějiny (世界历史), experimentální učebnice pro povinný kurs dějepisu, 9. třída, rok 2003, se ještě víc přibližuje převládající sovětské verzi.

V červnu 1941 se německá armáda obrátila na východ, když začala agresivní válku proti Sovětskému svazu. Za několik málo měsíců Němci okupovali rozsáhlá území Sovětského svazu, a těsně se přiblížili až k hlavnímu městu SSSR, Moskvě. Armáda a lid Sovětského svazu, pod Stalinovým vedením, se skvěle bránila úderům agresora, a pokusy německé armády okupovat Moskvu nebyly korunovány úspěchem.

Světové dějiny (世界历史), Experimentální učebnice pro povinný kurs dějepisu pro 9. třídu, Čína

A jako vsuvka – citát ze Stalinova projevu: Vyzývaje lid k odporu proti fašistickým uchvatitelům Stalin prohlásil: „Rudá armáda, námořnictvo a všechen sovětský lid musí do poslední pídě bránit sovětskou zemi, bojovat do poslední kapky krve a bránit naše města a vesnice„.

Neutrální Turecko, s nímž má  Rusko dodnes komplikované vztahy, převzalo jedinou pasáž o Velké vlastenecké válce ze zahraniční knihy. Zato autoři učebnice – Ergün Akgün, Ersun Balcilar a Murat KIlIç (Současné turecké a světové dějiny, učebnice pro 5. třídu, schválená 2015, doporučená ministerstvem vzdělávání na roky 2016-17) se hned pokusila dát smysl úloze a významu SSSR v globálním konfliktu:

Je-li řeč o kritériích úspěchu jakékoliv vojenské akce, s výjimkou Barbarossy, byla německá armáda v Rusku poměrně úspěšná. Tento ideální aparát (vojenská mašinerie), dosud považovaná za nejefektivnější vojenskou sílu, dosáhla nejzvučnější vítězství v dějinách válek. Němci, zastánci moderní války, bereme-li do úvahy zprůměrované údaje, převyšovali o hlavu své protivníky. Avšak tato výhoda byla ne dost velká na to, aby zvítězili nad Ruskem a dobyli jeho evropskou část. Byl to pochod, směřující ke konci. Na uspořádání světa po druhé světové válce mělo největší vliv osvobození Sovětského svazu. V zásadě, místo odboje, který by mohl trvat celá desetiletí, se pád Hitlera za pouhých několik let, a možnost sjednocení anglo-americké koalice (které bylo umožněno houževnatým odporem Sovětského svazu) stal vítězstvím sovětské armády.

Současné turecké a světové dějiny, Učebnice pro pátou třídu, Turecko

О reflexi odražení plánu Barbarossa a o sovětské účasti v druhé světové válce v učebnicích bývalých protivníků SSSR se webová stránka Indicator.ru zmíní příště. Zatím první cena za pečlivost vrhnutí světla na rok 1941 patří maličkému Vietnamu (učebnice “Dějepis”, 11. třída, 2003):

Ráno 22. června 1941, bez vyhlášení války a bez předložení jakýchkoliv požadavků, armáda fašistického Německa zahájila útok podél celé západní hranice SSSR, táhnoucí se od Baltického moře po Černé moře. Podle plánu Barbarossa Německo zmobilizovalo 190 divizí o síle 5,5 milionu vojáků 3712 tanky, 4950 letadly. Byli rozděleni do tří seskupení podle tří strategických směrů: seskupení Sever postupovalo z Východního Pruska přes Pobaltí k Leningradu, seskupení Střed od Varšavy na Minsk, Smolensk a dál na Moskvu, a seskupení Jih z Lublinu na Kyjev a Donbas. Podle plánu se díky bleskové válce počítalo s rozdrcením Ruska za dva měsíce. Kvůli neočekávanosti útoku, a rovněž kvůli převaze počtů a vojenských zkušeností, se německá armáda zakousla hluboko do území SSSR. Koncem října byl na severním směru obklíčen Leningrad. Ve středu se německá armáda přiblížila k Moskvě do vzdálenosti 20 km, a na jihu dorazila do Rostova a k pobřeží Černého moře. Ale současně fašistické Německo poprvé narazilo na sílu, která demonstrovala statečný odpor. Neočekávala houževnatost Rudé armády a sovětského lidu. Jen za první dva měsíce měla ztráty 400 tisíc lidí.

Dějepis. 11. třída, Učebnice dějepisu pro 11. třídu, Vietnam

Zdroj: https://indicator.ru/article/2017/06/21/napadenie-gitlera-v-uchebnikah/