V předběžné dohodě se praví, že v průběhu roku dostane Turecko od Ruska dva oddíly S-400, a pak vyrobí další dva oddíly na vlastním území, řekl anonymní zdroj v turecké vládě. Představitelé Rosoboronexportu nemohli toto prohlášení pro Bloomberg okomentovat.

Jak podotýká časopis, turecké úřady se už dříve pokoušely uzavřít dohodu o nákupu systémů PVO, v konečném důsledku však byla dohoda anulována kvůli protestům a odsouzení ze strany NATO. Na nátlak USA se musela Ankara vzdát nákupu podobných zbraní od čínské společnosti, která se dostala na sankční seznam Washingtonu kvůli údajnému prodeji raket Íránu.

Turecko vstoupilo do NATO v prvních letech studené války a hrálo v ní klíčovou roli „frontového státu sousedícího se Sovětským svazem". V poslední době se však staly jeho vztahy se spojenci v alianci napjatými, protože prezident Recep Tayyip Erdogan provádí „rozhodnější a nezávislejší" zahraniční politiku v zachvácených konfliktem Iráku a Sýrii.

Rozpory s Washingtonem se prohloubily kvůli tomu, že USA podporují kurdské bojovníky, které považuje Turecko za teroristy. A vztahům s EU poškodily pokusy evropského svazku postavit se na odpor „autokratickému obratu" Ankary. V minulém měsíci se rozhodlo Německo stáhnout svá vojska z hlavní základny NATO v Turecku — Incirlik, poté co byla německým zákonodárcům odmítnuta její návštěva.

Podle slov anonymního úředníka umožní dohoda s Ruskem rozvinout systémy PVO v kterékoli oblasti země. Spolupráce může také upevnit její vojensko průmyslový komplex a splnit národní úkol — zvýšit počet dodavatelů zbraní.

Pro Ankaru je klíčovým aspektem každé dohody předání technologií a výrobních tajemství. Turecko chce získat možnost vyrábět vlastní pokrokové obranné systémy, a dohoda s Ruskem může tomuto cíli posloužit, zdůraznil spolubesedník časopisu.

Dodal, že v současné době řeší obě strany technické otázky, a že na definitivní zkoordinování projektu potřebují asi rok. Jeden oddíl může Turecko dostat i dříve, rozhodne-li Rusko ho „přeposlat" z jiné země. Před dodávkou pravdaže bude muset Moskva tyto komplexy vyrobit.

Úředník zdůraznil, že komplexy určené pro Turecko nebudou mít identifikační systémy „vlastní-cizí". A mohou se tedy používat proti každé hrozbě bez jakýchkoli omezení.

Komplexy S-400 byly vyvinuty pro zjišťování, sledování a ničení letadel, bezpilotních letounů a raket. To je nejpokrokovější integrovaný systém ruské PVO. Moskva je už ochotna prodat tyto komplexy Číně a Indii, podotýká Bloomberg.

Rozpory mezi Tureckem, druhou největší armádou NATO, a USA, největší armádou NATO, situaci také ovlivnily. V roce 2006 při sestavení dohody o výrobě útočných vrtulníků ani jedna americká společnost nepřistoupila na podmínku Ankary poskytnout jí plný přístup k programovému kódu, protože ve Washingtonu to pokládali za ohrožení bezpečnosti. V důsledku toho uzavřely turecké úřady dohodu s Italy na 3 miliardy USD o společné výrobě 50 vrtulníků, připomíná Bloomberg.