„Pokud se tyto objekty chovají stejně jako komety u Jupiteru, tak jsme objevili důkazy jejich aktivní interakce s velkou planetou vzdálenou 300-400 astronomických jednotek od Slunce. Předpokládáme, že to, co jsme viděli, nemůžeme považovat za chyby ve sledování," říká Carlos de la Fuente Macros z Madridské univerzity.

Na začátku ledna loňského roku dva známí planetární vědci Mike Brown a jeho kolega z Kalifornského technologického institutu Konstantin Batygin oznámili, že se jim podařilo vypočítat pozici tajemné planety X, deváté planety sluneční soustavy, vzdálené od Slunce 41 miliard kilometrů a vážící 10x více než Země.

Nehledě na dlouhé hledání planety X, kterým se nyní zabývá deset velkých skupin astronomů, se zatím nepodařilo najít její stopy. To mnohé vědce přivedlo k domněnce, že devátá planeta sluneční soustavy neexistuje, a že stopy vznikly v údajích Batygina a Browna náhodnou souhrou náhod v oběžných drahách nevelkého počtu trpasličích planet za oběžnou dráhou Plutonu, které dnes známe.

De la Fuente Marcos a jeho kolegové postavením velice přesného modelu okrajů sluneční soustavy a zanalyzováním pohybu komet a velkých asteroidů v Kuiperově pásu došli k závěru, že ve skutečnosti planeta X přece jen existuje.