Je to poprvé, kdy Švédsko jako země vzneslo obžalobu proti nějaké hlavě státu, když tento týden pět poslanců parlamentu z této skandinávské země oficiálně obvinilo tureckého prezidenta Recep Tayyip Erdogana z genocidy.

Tito poslanci vznáší podezření, že Erdogan se dopouští válečných zločinů, genocidy a zločinů proti lidskosti proti kurdské většině v tureckém jihovýchodním regionu od té doby, kdy se v roce 2015 zhroutilo příměří mezi zakázanou Kurdistánskou stranou pracujících (PKK) a vládními silami.

Oficiální obžaloba byla podána ve švédském Úřadu mezinárodní veřejné prokuratury. Pokud se tento orgán rozhodne přistoupit k vyšetřování, mohl by na Erdogana a několik dalších tureckých činitelů jako ministerský předseda Binali Yilddirim být vydán zatykač.

Poslanec Carl Schlyter říká, že se mu líbí představa, že by Erdogan mohl mít v jeho části světa potenciálně omezenou svobodu pohybu, a doufá, že sousední země se přidají:

„Když bude mít pan Erdogan omezené možnosti potulovat se po Evropě a ovlivňovat evropské země způsobem, jakým chce, tak doufám, že to bude mít dopady na jeho politiku.“

Takovýto krok proti prezidentu Erdoganovi byl umožněn pouze díky švédskému zákonu schválenému v roce 2014, který dovoluje, aby tato země mohla jakékoliv soudní případy projednávat a rozhodovat u svých vlastních soudů včetně genocidy a zločinů proti lidskosti bez ohledu na to, kde k těmto zločinům došlo.

„Kdokoliv, kdo za účelem úplného či částečného zničení národní nebo etnické skupiny lidí zabíjí nebo způsobuje těžké utrpení či zranění je vinen genocidou,“ uvádí se v této legislativě.

PKK, která původně usilovala o domovinu pro 15 milionů tureckých Kurdů nezávislou na Turecku, zahájila své povstání v roce 1984. Od té doby v tomto konfliktu odhadem zahynulo 40 000 lidí, převážně Kurdů.

Zdroj: southfront.org