Německá policie dostala k dispozici videonahrávky islamistů, přísahajících na Korán, kteří vyhrožují, že budou trestat „nevěrné", a pózují s pistolemi. Policie vyšetřuje možné spojení mezi „šaríatskou hlídkou" a čečensko-ingušskou skupinou Guerilla Nation Vaynah, odpovědnou za střelbu v berlínské restauraci v květnu 2017. Obě zločinecké skupiny mají přibližně sto členů v každé.

Soudit podle zákonů hor

Podle údajů německých soudních orgánů severokavkazští salafité (tak nazývají stoupence návratu ke staroislámskému způsobu života) představují pro Berlín stále větší nebezpečí. Za poslední týdny byly „šaríatskými hlídkami" napadeny čtyři mladé ženy a chlapec: všichni byli zbiti. Několik Čečenek, vystrašených extremisty, uteklo z města do jiných oblastí Německa. Islamisté obviňují ženy z toho, že chtějí uzavírat manželství za hranicemi čečenské komunity a „dělat nepředstavitelné věci", vedoucí ke ztrátě „nočchally" (národní kodex cti), což je úzce pojatá etnická příslušnost.

Pro evropskou vládu je takové chování migrantů z Čečenska zcela nečekané. Po roce 2000 byli považováni za „bojovníky za svobodu", často jim byl poskytován politický azyl nebo občanství. Ale když dostali pasy zemí EU, „bojovníci" vynaložili minimální úsilí, aby se začlenili do místní společnosti. Často plnili řady extremistů nebo prostě zločinců.

Již dříve zločinecké skupiny z Čečenska upoutávaly v Berlíně pozornost bezpečnostních orgánů, vyšetřujících zločiny proti uprchlíkům — křesťanům ze Sýrie. V roce 2014 se ukázalo, že migranty napadají jiní přistěhovalci — ze Severního Kavkazu. Ve srážkách, k nimž tehdy došlo, bylo zraněno 30 lidí.

V roce 2016 se původní obyvatelé Čečenska s kriminální minulostí soustředili kolem klubu Guerilla Nation, oficiálně zaměřeného na poslech rockové hudby. Berlínská policie má podezření, že je to možná „zástěrka": členové klubu se údajně zabývali vydíráním a obchodem s drogami. Konflikt kvůli penězům a srážky s německými rockery ze skupiny Hell Angels vedly k rozpadu Guerilla Nation. Dnes na jejím místě existuje Guerilla Nation Vaynah. K Čečencům se připojili islamisté arabského původu. Za protivníky obou jsou považováni Turci.

Boje o Francii

Na německé hranici — ve francouzském Štrasburku a také v Belgii jsou členové „dudajevské" čečenské emigrace také pečlivě sledováni. V červnu 2017 čečenská a turecká komunita města (tentokrát jednající společně) byly „na kordy" s arabskými a africkými migranty kvůli tomu, že byl napaden a zbit čečenský učitel arabského jazyka Bislam Dadajev. Jako odpověď na trestný čin uspořádaly etnické komunity pogromy ve čtvrti, odkud přišli útočníci. Ve věci dosud nedošlo ke smíru: komunity si vybírají k modlitbám různé mešity.

V rozhovoru s RIA Novosti poslankyně zákonodárného shromáždění francouzského regionu Velký Východ Virginie Joronová řekla, že to není ojedinělý případ. „V Alsasku, v Evropě, bandy, pocházející ze Severní Afriky a Čečenska, mají konflikty mezi sebou. Tady ve městě Mylhúzy, dokážete si to představit?", rozhořčuje se Joronová.

Nedaleko od Štrasburku, v Belgii, se v červenci 2017 policie dostala na stopu džihádisty Ali Bombatalijeva, spojeného s buňkou IS, působící v Lutychu. Bombatalijev se vydal z Lutychu na jih Itálie do města Bari, kde dokázal vytvořit vlastní jednotku radikální islamistické organizace. Francouzská média popisují zločince jako „mimořádně vlivného" propagandistu islámských myšlenek, který získal váhu v místní komunitě. Jsou mu připisována i další obvinění: Bombatalijev se údajně podílel na výbuchu v Grozném v prosinci 2014.

Jak Francouz dělal ze sebe Čečence

Rozšíření čečenské kriminality, spojené s první, separatistickou vlnou migrace, se odrazilo v kuriozním případu. V květnu 2017 francouzští policisté zadrželi džihádistického teroristu Clémenta Bora, plánujícího velký teroristický útok v předvečer prezidentských voleb ve Francii.

Po zatčení se zločinec představil jako rodilý Čečenec Ismail Džabrailov. Vzhledem k tomu, že byl v úzkém kontaktu s čečenskou komunitou Francie, Bor se naučil základy ruského jazyka a mohl se vydávat za obyvatele Ruska. Případ vypadá ještě neuvěřitelněji kvůli tomu, že v roce 2015 Bor, zatčený policií, seděl ve vězení francouzského města Seqedin pod jménem Ismail Džabrailov. Vyšetřování ukázalo, že jméno a příjmení, kterými se úspěšně kryl islamista, patří čečenskému migrantovi, žijícímu v Evropě a také sdílejícímu džihádistické myšlenky. Pobyt skutečného Ismaila Džabrailova dosud není zjištěn.

Názor autora se nemusí shodovat s názorem redakce