I když jsem týden nic nenapsal, nebyl jsem na pustém ostrově a tak jsem sledoval, co se šustí. Bohužel, žádné dobré zprávy. Vlastně žádné zprávy, všude jen bulvár a propaganda. Tak nějak mi v hlavně utkvěly následující momenty, které prostě tou černou křídou do komína zmínit musím:
Andrej Babiš kecá o tom, jak nekecá, ale maká, ve sněmovně se ale skoro neukáže a hlasování fláká. Je to nějaké tajemství? Není. Zajímá to někoho? Nezajímá. Má svých 40 %? Má? Tyhle brzdy ze „žvanírny“ to mají stejně sečtené. Moloděc!
Irácká armáda opět dobyla Mosul a opět porazila Islámský stát, za poslední měsíc už asi potřetí a možná ne naposledy. Ovace, které by odpovídaly nebezpečí, jež Islámský stát představoval (nebo stále představuje?), se ovšem nekonají. Západ nepotřebuje nad Islámským státem vyhrát, Západ potřebuje s Islámským státem bojovat. Západ potřebuje Islámský stát. Lepší strašidlo na vlastní občany a osinu v ruském zadku teď totiž Západ nemá.
Irácká armáda dobyla Mosul a podle mediálního obrazu se jí to podařilo beze ztrát mezi civilisty. Nikdy nepřišel o život, nikdo nepřišel o střechu nad hlavou, nikdo se nemusel bát. Jaký ***rozdíl proti boji o Aleppo! Nebo je ten rozdíl spíš v tom, že Aleppo osvobozovala pravidelná syrská armáda a Rusové (určení dědiční nepřátelé na tento rok i napřesrok)? U nás a našich spojenců nás tzv. kolaterální ztráty nezajímají, a těch, které máme mít za nepřátele, nás nezajímá nic jiného. Dále viz předchozí odstavec.
Česká televize posunula přepisování historie opět na vyšší úroveň a jako obvykle šlo o Ukrajinu. Podle České televize válka na Donbasse vypukla v reakci na anexi Krymu. Ani slovo o Majdanu, ani slovo o jazykových zákonech, ani slovo o vměšování USA a EU. To, že anexe Krymu byla reakce na genocidní použití síly ukrajinskými nacionalisty, je jen drobný detail, který nikoho nezajímá a zajímat nesmí. Realita nemá v České veřejnoprávní (sic!) proti „pravdě“ šanci.
Do Hamburku se sjelo panstvo na výstavu elit. Desítky tisíc lidé jim přišli říct, že nechtějí jejich svět, ale svůj. Shořelo při pár aut a někdo vykradl drogerii, což bylo přesně to, co elity potřebují, aby se mluvilo o něčem jiném, než o nerovnosti, vykořisťování, devastaci životního prostředí etc. Kritizovat globální kapitalismus je těžké: Buď jste hodný a pak nikoho nezajímáte, nebo zazlobíte a pak se mluví jen o těch rozbitých oknech a vystrašení maloměšťáci se semknou kolem G20–führerů (historicky významově osvědčený německý ekvivalent anglického leader). Kapitalismus je jako Izrael – jediný povolený způsob, jak ho kritizovat, je chválit ho.