Německý tankovací letoun poprvé vzlétl z Jordánska. A brzy se na jordánskou leteckou základnu Azrak z Turecka přemístí celý vojenský kontingent. Německo zahájilo stahování svých vojáků z letecké základny Incirlik minulou neděli. Jak uvádí Spiegel, území Turecka mají německá letadla opustit do konce července.

Zní to rozsáhle, ale ve skutečnosti jde o přemístění pouze 260 vojáků, kteří obsluhovali šest průzkumných bombardérů Tornado s optickým vybavením a tankovací letoun. Všichni pomáhali mezinárodní koalici vedenou USA s bojem proti Islámskému státu (teroristická organizace v Rusku zakázaná). Jiných vojáků NATO, kteří jsou v Turecku, se přemístění do Jordánska netýká.

Berlín se k takovému kroku rozhodl poté, co bylo německým poslancům poněkolikáté zakázáno navštívit německé vojáky na základně Incirlik. Turecko to vysvětlilo tím, že Německo odmítá Ankaře vydávat podezřelé z organizace loňského pokusu o státní převrat. Politická demarše Německa logicky prodloužila zhoršující se vztahy zemí.
Stručná historie hádky Berlínu a Ankary vypadá asi takto. Nejdřív v červnu loňského roku Německý spolkový sněm uznal arménskou genocidu. Reakcí Ankary bylo, že nedovolila německým poslancům navštívit základnu, kde se nacházeli vojáci sněmu. Poté před ústavním referendem v Turecku Německo tureckým politikům nedovolilo vjezd do země, aby mohli vystoupit před diasporou. A když Ankara před summitem G20 odeslala Německu žádost o vystoupení prezidenta Recepa Erdogana před tureckými rodáky, Berlín ji odmítl. Německý ministr zahraničních věcí Sigmar Gabriel označil takovou akci za „nevhodnou". Erdogan už takový přístup nazval „sebevraždou". Dnešním dnem „výměna laskavostí" skončila převelením německého vojenského kontingentu z Incirlik do Jordánska. Jak však předpokládají někteří analytici, Berlín neočekával, že Ankara bude tak snadno souhlasit. I když existuje názor, že právě turecké orgány rozhodly o tom, že bude lepší, když si němečtí vojáci najdou jiné místo. A vše co se nyní děje, je pouze pauza před dalším kolem důmyslných politických her.

Nesmíme zapomenout na migrační dohodu mezi EU a Tureckem. A jestli Ankara nebude nějak plnit svoji část smlouvy, kdy kontroluje příliv uprchlíků, tak Brusel nesplní bod o obnovení procesu evropské integrace Turecka. Navíc tři miliardy eur, které EU převedla Turecku na zabezpečení uprchlíků, se blíží ke konci, ale o dalších částce v takové výši zatím není známo. A jestli to najednou přestane Ankaru bavit a odstoupí od dohody? Jak se v takové situaci bude chovat EU a Berlín? Stručně řečeno, další kolo může být napjatější.

Názor autora nemusí shodovat s názorem redakce