Polsko se aktivně snaží prosazovat projekt Trojmoří. Jde o dávný sen Varšavy hrát významnější roli v prostoru od Baltu do Jadranu. Minulý týden dostal nový impulz, když se summitu v polském hlavním městě zúčastnil, kromě zástupců 13 států, také americký prezident Donald Trump. Co si o projektu myslíte?

Blaha: Osobně to vnímám jako provinciální polský projekt, o kterém se mimo Polska prakticky nehovoří. Určitě ne na Slovensku. Pro nás je životním zájmem Evropská unie, vláda chce být součástí jádra EU a zároveň klade důraz na spolupráci ve Visegrádské čtyřce. Žádné další regionální projekty nejsou naší prioritou.

Polsko má sen o své dominanci v "trojmoří" už od Pilsudského, pro nás je daleko důležitější orientace na západní státy v EU a snaha o přátelské vztahy s Ruskem.

Co se týká Trumpa, ten pochopitelně podpoří všechno, co může nalomit jednotu Evropské unie. Je v zájmu USA, aby Evropa byla nejednotná, rozhádaná s Ruskem, zahleděná do sebe a slabá. Z toho vyplývá i Trumpova podpora Poláků, kterou znásobuje politická blízkost Trumpa jako krajního pravičáka s ultrakonzervativními nacionalisty z polského Práva a spravedlnosti.

Jak se někde objeví Trump, je to se vší pravděpodobností záruka toho, že půjde o nějaký nepořádek.

Summitu se přesto zúčastnil slovenský prezident Andrej Kiska. Znamená to, že Bratislava projektu Trojmoří přeci jen dává velkou váhu?

Absolutně ne. Kiska jedná na vlastní pěst a už i v minulosti se vychýlil ze zahraničněpolitické linie Slovenska, když například přijal dalajlámu navzdory důrazným protestům čínské strany a hrubě porušil naše vztahy s Čínou. V tomto případě nejde o podobně vážný čin, ale potvrzuje to pravidlo, že Kiskovy aktivity v zahraniční politice z hlediska zahraniční politiky Slovenska nesignalizují vůbec nic. Jsou to takové výkřiky do tmy.

To, že tam byl Kiska, je vlastně úplně bezvýznamné. Předpokládám, že ani netuší, o co strategicky v projektu Trojmoří jde a chtěl jen naživo vidět Trumpa. Nic hlubšího bych v tom nehledal.

Jsem přesvědčený, že polskému projektu Trojmoří nedává Bratislava velkou váhu. Jak jsem již řekl, naším zájmem je jednotná EU a z hlediska regionální spolupráce jednoznačně Visegrádská čtyřka.

Nakolik je vhodné vytvářet unie uvnitř Evropské unie?

Regionální spolupráce je v pořádku, pokud pomáhá zemím lépe prosazovat své zájmy v EU. To je případ Visegrádské čtyřky a ukázalo se to například při společném postupu proti uprchlickým kvótám.

Ale projekty, za kterými stojí snaha o hegemonii mocností, přičemž Polsko má ambice být regionální mocností, nevnímám pozitivně.

Aktuální polská vláda je mimořádně rusofóbní, euroskeptická a nacionalistický. Nic z toho nespadá do našich slovenských státních zájmů.

Mně osobně překáží také radikální konzervatismus a antikomunismus aktuální polské vlády. Ale není mým úkolem komentovat vnitrostátní záležitosti Polska. Jednoznačně mohu potvrdit, že drolení EU pod polskou taktovkou není v zájmu Slovenska.

Nepotlačuje, možná záměrně, polská iniciativa projekt Visegrádské čtyřky?

Visegrádská čtyřka je zaběhnutý projekt, který má za sebou svou tradici, úspěchy a mezinárodní reputaci. Nehovořím už o vyváženém stylu spolupráce, v němž si větší státy nekladou své podmínky. To nebývá zvykem v každé organizaci. Visegrádská čtyřka je mimořádně cenná a bylo by chybou ji čimkoli nahrazovat či duplikovat.

Nemyslím si, že Visegrádskou čtyřku dokáže něco v tomto prostoru přebit. Slovensko podporuje Visegrádskou čtyřku a žádné další projekty v tomto regionu nepovažuje za šťastné.

Polsko vždy pošilhávalo i po baltských státech, s nimiž ho spojuje kromě jiného rusofobie a orientace na USA, ale pro náš region jsou takové nápady neopodstatněné. Když už, kulturně a historicky máme blíž k bývalým jihoslovanským zemím, Rumunsku či Bulharsku, nehovořím už o Rakousku.

Opakuji, prioritou slovenské vlády je být v jádru EU. Mojí osobní prioritou je strategická spolupráce EU a Ruska, která v první řadě nevyhovuje USA, důsledkem čehož je i dnešní krize našich vztahů. Ta mě velmi mrzí.