Washington chce zvýšit dodávky zkapalněného zemního plynu do evropských zemí, aby snížil jejich závislost na ruském energetickém importu a zesílil vlastní politický vliv v této oblasti. Normy, regulující americký vývoz plynu, budou maximálně zjednodušeny, slibuje americká vláda.

Připomeňme, že vytvoření Tří moří bylo iniciováno Varšavou v letech 2015-2016. Do aliance vešlo 12 evropských států, nacházejících se mezi Jadranským, Baltským a Černým mořem, k nimž patří Rakousko, Maďarsko, Chorvatsko, Rumunsko, pobaltskíé země.

Deklarovaným cílem sjednocení bylo překonání bariér mezi východem a západem Evropy a vytvoření alternativy ruským energetickým projektům.

Neocenili úsilí

Další protiruské sankce, zavedené americkou vládou v červnu, se dotkly ropného a plynárenského sektoru. V návrhu zákona se hovoří o protiakci stavbě Severního proudu 2. Washington se domnívá, že plynová magistrála ohrožuje energetickou bezpečnost Evropské unie.

Mimochodem, evropší partneři USA neocenili úsilí americké strany. Jak uvedl rakouský kancléř Christian Kern, USA nesmí projevovat nátlak na společnosti, zabývající se společnými projekty s Gazpromem.

„Je nepříjemné, že senát USA minulou neděli přijal rozhodnutí rozšířit hrozbu sankcí na všechny podniky, které se účastní společných energetických projektů s Ruskem", řekl Kern.

Analogické hledisko zastává Berlín. Jak uvedla v interview pro Der Spiegel poradkyně vlády SRN pro otázky bezpečnosti a zahraniční politiky Kirsten Westphalová, Washington sleduje vlastní cíle. Pro Německo je nevýhodná dominance jednoho vývozce na evropském trhu s plynem.

Jednání o rozšíření průchodného objemu plynovodu, vedoucího po dně Baltského moře, se zaseklo vzhledem k ochlazení vztahů mezi Moskvou a západními zeměmi. Ale už v březnu se EK obrátila na země EU s návrhem, aby byl schválen projekt Severní proud 2: další linky plynové magistrály umožní importovat ruské palivo s obejítím Ukrajiny.

Podle názoru řady odborníků politická nestabilita na Ukrajině vyvolává vážné obavy v Evropě. Alternativní trasa dodávek ruského paliva umožní snížit závislost evropského energetického trhu na turbulentnosti ukrajinské politiky. Ale tyto plány narážejí na aktivní odpor ze strany USA.

Energetická politika

O dobytí evropského plynového trhu mluvila už administrativa Baracka Obamy. Plánovalo se, že objemy amerického exportu do EU dosáhnou 45 miliard kubíků a pokryjí 10 % evropské plynové potřeby.

Podle statistiky Informační administrativy Ministerstva energetiky USA však za rok 2016 Spojené státy dodaly do Evropy pouze 0,5 miliard kubíků plynu. Zároveň americké společnosti byly horší než Gazprom a další výrobci LNG, například Katar.

Minulý rok Dauhá začalo aktivně rozšiřovat svůj vliv na evropském trhu LNG. Varšava uzavřela smlouvu na dodávku 1,5 miliard kubíků katarského plynu ročně. V dubnu roku 2017 ředitel státní katarské společnosti Qatar Petroleum (QP) oznámil plány na rozšíření těžby na největším Severském nalezišti.

Podotýkáme, že už na konci června se Dauhá ocitlo v centru diplomatického skandálu. Regionální mocnosti (Saúdská Arábie, Bahrajn, Egypt a Spojené arabské emiráty) vyhlásily Kataru ekonomickou blokádu a obvinily státní orgány ze spolupráce s teroristy. Konflikt se rozhořel dva týdny po návštěvě Donalda Trumpa v Rijádu. Jak uvedl místopředseda Gazpromu Alexandr Medveděv, růst napětí okolo Kataru může v budoucnu ztížit dodávky katarského LNG.

„Je zcela možné, že je v tom skutečně zapojen celý komplex ekonomických zájmů," okomentoval situaci v rozhovoru pro RT RCDr. Sergej Silvestrov.

Naschvál rekordům

Nehledě na grandiózní plány Bílého domu na vytlačení Ruska z evropského plynového trhu, Gazprom nadále zvyšuje dodávky do EU. Podle údajů z loňského roku ruský plyn pokryl asi třetinu evropské spotřeby modrého paliva.

Podle statistky zveřejněné na webu společnosti Rusko do Evropy dodalo 178,3 miliard kubíků plynu, 80 % exportu putovalo do západoevropských států. Je to o 12,5 % více než v roce 2015.

Washington se pomoci politických spekulací snaží přinutit Evropskou unii, aby nedbala svých vlastních zájmů, cena amerického LNG je vyšší než ruského. Podle analytika Oxfordského institutu energetických studií Jamese Hendersona by americké energetické společnosti uspokojila cena za plyn ve výši 245 dolarů za tisíc kubíků. Aby však američtí dodavatelé udrželi evropské spotřebitele, musí výrazně snížit ceny.

Exportní cena ruského plynu na evropském trhu byla vloni 167 dolarů za tisíc kubíků plynu.

Experti předpokládají, že se evropští dovozci nevzdají ruských dodávek plynu z několika důvodů.

„Americký LNG nemůže konkurovat ruským dodávkám do Evropy, kde nyní ovládáme více než třetinu trhu," vysvětlil Silvestrov. „Ani s dumpingovou strategií nemohou porazit konkurenci," dodal.

Podle ředitele Analytického centra energetické politiky a bezpečnosti Institutu problémů ropy a plynu Ruské akademie věd Alexeje Mastěpanova může v budoucnosti objemy a ceny dodávek amerického LNG ovlivnit zrušení zákazu těžby plynu na šelfu USA, které anoncoval Donald Trump. V současnosti však do Evropy dorazilo pouze několik tankerů s americkým LNG.
Obecně má LNG jednu značnou výhodu, jeho dodávky nejsou vázány na konkrétní trh. Dodávky přírodního plynu plynovody probíhají v rámci dlouhodobých kontraktů, LNG žádná taková omezení nemá.

„Pro Evropu jsou však nejdůležitější spolehlivé dodávky ve velkém množství a jejich stabilita," poznamenal expert. „Na území EU je zároveň vybudováno několik desítek terminálů na příjem LNG. Jsou využívány pouze z několika procent, evropské státy však z rozpočtu platí údržbu těchto podniků pro případ nouzové situace," dodal.

Podle Mastěpanova je nespokojenost evropských států s americkými plány na dominanci na trhu EU zcela pochopitelná. „Jestliže američtí dodavatelé LNG získají velkou část evropského trhu, cena zkapalněného plynu okamžitě vyletí vzhůru," shrnul expert.

Názor autora se nemusí shodovat s názorem redakce.