Zdeněk Hrabica  
9.  7. 2017
Nikdo lépe nezná vlastní historii země, než ji znají její občané, kteří ji obývají. Platí to i o Polácích, kteří o svou půdu pod nohama již několikrát ve svých dějinách přišli. Prezident USA Donald Trump při své nynější návštěvě Varšavy prohlásil, že Polsko je srdce Evropy a Poláci jsou její duší.
Opakoval doslova a do písmene to stejné, co prohlásil u pražské sochy svatého Václava v roce 1990 prezident USA George Bush, starší, když nad malou lucerničkou - připomněl, že Československo je srdcí Evropy a Češi a Slováci jsou její duší, duší celé Evropy.
Podobné před nimi hodně dávno prohlásil i Bismark.

Po něm prorokoval zastupující říšský protektor Reynhard Heydrich, že česká smějící se bestie musí zmizet z povrchu země.

Málem se stalo.

SSSR, Stalin a Rudá armáda to prohráli s odstupem událostí na celé čáře. Nechali utopit v krvi Varšavské povstání. Málem stejné se stalo s Pražským povstáním. Nebýt chrabré a nezpochybnitelné role českých povstalců a role osvobozenecké armády generála Vlasova, dopadlo by to prý stejně.

Podle letošních oslav v Plzni, ale konečně i v celé České republice - o všem v konečném hlavně rozhodl hrdinný pochod armády USA, které velel generál Patton.

Varšava při setkání k uvítání amerického prezidenta na Náměstí Varšavského povstání volala jednohlasně a mávala praporky Polska a USA - Donald Trump, Praha dávno předtím na Václavském náměstí volala jednohlasně a zvonila klíči - Václav Havel.

Tehdy i dneska byla jedné i druhé zemi přislíbena velkorysá pomoc největší světové velmoci, jakou Spojené státy bezesporu byly a dosud jsou. Trump slíbil Polsku nejdokonalejší zbraňové systémy, Varšava ujistila Trumpa o věrnosti nad věrnost. Bush slíbil Československu velkorysou technologickou pomoc a podporu. Havel slíbil likvidaci zbrojařského průmyslu – všude, kde se rozkládal tento tradiční průmysl od Aše až po Čiernou pri Čope, zejména v Podbrezové.

Obě země stále častěji brázdí po souši a ve vzduchu kontingenty americké armády, směřující z Německa do Pobaltí a do Rumunska a Bulharska – k odstrašení Ruska.

Sympatie Poláků vůči USA jsou bezesporu hřejivější, než je tomu v Česku.

Donald Trump ve svém nynějším projevu ve Varšavě přehledně prošel polskými dějinami a společnými boji Američanů a Poláků za nezávislost USA. Ukázal na zmizení Polska, o něž se nerozdílně postaraly Německo a Sovětský svaz.

Roli USA a jiných velmocí v čachrech války a po jejím skončení však zcela pominul.

Ukázal na hlavní viníky dramatických kapitol Polska a občas nebyl daleko od pravdy.

Jeho dávnější předchůdce se v Praze holedbal před více než dvěma desetiletími podobně.

Ani Poláci, ani Češi a Slováci nejsou v poměřování národního charakteru jiní.

Ale Polsko a Poláci jsou v nynějším hodnocení nového prezidenta USA určitě o několik stupínků výše. Jsou, alespoň ve verbálním hodnocení americké strany mnohem výše než jiní.

Po boku USA bojují Poláci chrabře – jakoby výlučně - v Afghánistánu a Iráku.

Ale platit na NATO musíme všichni stejně. Má dáti dál.

V tom není a nesmí být žádného rozdílu.

V čase rozmarného letošního léta dýchám vesnickou kulturu. Je jiná - než je ve městě. Selský rozum káže, že je dobře, že po nástupu Donalda Trumpa do Bílého domu, se přece jenom za oceánem pohnuly ledy. Má více odpůrců - než jich měli jiní američtí prezidenti. Zdaleka ne ve všech městech USA provolávají stejné – co při jeho přivítání a projevu ve Varšavě – nadšeně provolávali účastníci setkání s prezidentem USA a s jeho manželkou.

Trump i u nás sklízí – byť u jednotlivců - vřelé sympatie těch, kdo nenechávají na USA v ničem dopustit. Kladou otázky: proč všichni běží jenom do USA a ne zpátky do Evropy? Mezi takovými jsou Poláci, Češi, Slováci.

Tam je přece záruka stability, svobody a demokracie.

Proč nikdo neprchá z Evropy do Ruska, ani z těch, kdo volají - Vladimír Putin?

Je prý tedy jediná cesta – s Donaldem Trumpem a nikdy jinak.

Prý nebude lépe.

Tož uvidíme!