Zdálo se, že v tom pekle, ve které město Hamburk změnili odpůrci globalizace, se již nic nestane. Žádný summitu G20. Ani žádná setkání světových lídrů během něho. Vše bude zrušeno kvůli elementárním bezpečnostním problémům. A VIP osoby budou tajně, za pomoci speciálních jednotek, odvezeny na bezpečné místo. Zvláště, když radikálně naladění, agresivní vandalové začali okupovat a útočit na hotely, ve kterých bydleli hlavy států. Takový nepořádek, podle všeho, nebyl nikdy za celou historii všech summitů. Je pravda, že by bylo lepší podobnou událost, která vyvolává tolik nespokojenosti, uspořádat někde v horách. Někde, kde je hodně vzduchu a výborný výhled. Kde ale není nikdo navíc.
Naděje ale vyhasla. Ruský prezident se svým americkým protějškem jednal 2 hodiny a 15 minut, což je několikanásobně déle, než bylo naplánováno. A to je ze své podstaty bezprecedentní ve věci takovýchto kontaktů v rámci velké mezinárodní události. Jednat bylo o čem. Dokonce i zbylo. Celkově se první den summitu ukázal jako přeplněný. Díky tomu tito dva prezidenti, kteří na summitu měli různé úkoly, měli zpoždění při příchodu na koncert filharmonie, který uspořádala Angela Merkelová na počest summitu. Jak říkají zlí jazykové, to jí nepopsatelně zmátlo. Zahraniční kolegové Frau Kanclerin ale měli pochopení.
Putin a Trump se dohodli na tom, že Rusko a USA vytvoří diplomatický kanál spojení pro všestrannou spolupráci pro řešení situace v Donbasu. Ruský ministr zahraničních věcí Sergej Lavrov si myslí, že zplnomocnění lidé z americké strany přijedou do Moskvy už v nejbližší době. Přitom pokud budou dobré podmínky a podaří se dobře personálně obsadit pozice z Washingtonu, může toto rozhodnutí znamenat, že minský mírový proces dostane druhý dech. Přestane nakonec prokluzovat díky destruktivní politice Kyjeva, který demonstrativně maskuje neplnění své části povinností. Je možné, že v budoucnosti se „čtyřka" může změnit na „pětku", nebo ve formát 4+1. Ale tady už bude záležet hlavně na Washingtonu. Není možné nijak odmítat, že bez aktivnější pozice Washingtonu a jeho tlaku na Kyjev, se konflikt může roztáhnout ještě na celé roky.
Kromě toho se Ruská federace a Spojené státy dohodly na příměří na jihozápadě Sýrie, která vstoupí v platnost 9. července a pravděpodobně se rozšíří na celou zemi. Podle slov ministra zahraničních věcí Rexe Tillersona je základ dohody v tom, aby každá strana, která má vliv na účastníky konfliktu, tento vliv co možná nejvíce uplatnila. Na opozici USA a Jordánsko, na syrského prezidenta Bašára Asada Rusko. Je jasné, že americká strana tyto dohody označila za dočasné a promluvila o tom, že vpředu je ještě mnoho práce. O tom nikdo nepochybuje. Současně s tím ale americká strana přiznala, že cíle Ruska a USA jsou v hlavních bodech stejné.
Protivníci Trumpa se ve Spojených státech pokusili udělat vše, co bylo možné, aby mu znesnadnili jeho jednání s Putinem, přilévali olej do tak již vyhrocené protiruské hysterie, která již má chronický charakter. Podezřívají Moskvu z hackerských útoků proti americkým elektrárnám, což má údajně směřovat na podkopání energetické zabezpečenosti USA. Hovoří o prudké aktivaci ruských špionů. Dokonce i navrhují potrestat Moskvu za údajné neplnění dohody o likvidaci raket středního doletu a malého doletu. Tato úsilí ale zůstala marná. Pokud se ani manželce Donalda Trumpa nepodařilo „vytáhnout" ho z jednání s Putinem — a ona se o to pokusila, když nahlédla do jednací místnosti — tak ani ostatní nemají mnoho šancí. Říkají, že Trump je paličatý a pokud se pro něco rozhodl, tak si za tím jde. Zůstává jen malinký detail — jaký má vlastně cíl.