Německý Hamburk hostící summit G20 se změnil na bojiště. Proti sobě stojí demonstranti, odmítající globalizaci a cynickou vládu elit nad světem, a policie, chránící tyto elity. Po celém městě probíhají srážky s policií. Odpůrci G20, jak je jejich zvykem, ničí výlohy obchodů, zapalují automobily, staví barikády a bijí se s policií. V pátek radikálové dokonce napadli policejní stanici.

Bývalé hanzovní město hlídá 20 tisíc policistů. Proti nim stojí zhruba šestkrát tolik demonstrantů. Podle dosavadních informací bylo během prvních dvou dnů protestů zraněno bezmála 200 ochránců pořádku. Zatčeno bylo okolo 50 osob. Za zatím nejzávažnější útok radikálů lze považovat pokus o sestřelení policejního vrtulníku, po němž demonstranti vypálili světlici.

Hlavní část jednání velkých ekonomik G20 se uskuteční v areálu hamburských veletrhů, které jsou kousek od centra, ale také od čtvrti Sternschanze proslulé levicovým radikalismem. Vedle veletrhů je druhou oblastí s nejpřísnější úrovní ochrany okolí nové budovy Labské filharmonie, kterou státníci také navštíví.

Protesty antiglobalistů a násilnosti zažila také Prahy, když se zde v roce 2000 uskutečnilo 55. zasedáním Mezinárodního měnového fondu a Světové banky. Podle oficiální zprávy bylo tehdy zraněno 64 policistů a 20 demonstrantů. Jak pohlíží čeští politici na protesty v Hamburku?

"Dosavadní snahy ze strany policie ale svědčí spíše o snaze potenciální účastníky zastrašit, než dohlížet na klidný průběh. Různorodost skupin, organizací, spolků a stran, které se na protestech podílejí, připomíná alterglobalizační hnutí z počátku tisíciletí. Sami organizátoři se k tomuto odkazu hlásí a ve svém základním prohlášení říkají: "Víme, že budeme vyslyšeni, pokud se budeme projevovat nahlas a jasně. To bylo dokázáno v Seattlu v roce 1999, při globálních demonstracích proti válce v Perském zálivu, na náměstích v Madridu, Istanbulu, New Yorku a Lagosu, při Blockupy 2015 ve Frankfurtu nebo při pochodech žen po inauguraci Donalda Trumpa," říká Kateřina Konečná, poslankyně Evropského parlamentu za KSČM.

Pouliční protesty jsou svým způsobem alternativním způsobem hledaná odpovědí na otázky, které G20 vyvolávají. Jak říká česká politička, tou hlavní je otázka, co udělat s „rozbitým světem". Globální kapitalismus přestal fungovat podle starých politických pravidel a jak státy EU, tak USA a Rusko hledají způsob, jak se v současné situaci zorientovat.

"Bohužel recepty, které zaznívají, jsou špatnou odpovědí. Navíc se summitu G20 účastní i turecký prezident Erdogan, jehož režim nejenže potlačuje kurdskou menšinu, opoziční novináře a akademiky, ale nedávno také zatkl několik vedoucích lidskoprávních aktivistů včetně místní ředitelky Amnesty International. Hlavním problémem, kterému budou zástupci G20 čelit, jsou tak špatné odpovědi na probíhající krizi. Na krizi neoliberalismu se odpovídá více neoliberalismem, na krizi demokratických institucí se odpovídá jejich umrtvováním, nad nástupem sexismu a misogynie se máchá rukou, nad vzrůstajícím nacionalismem a rasismem se přimhuřují oči nebo ho někteří politici využívají pro svůj prospěch," říká Konečná.

Komunistická politička je proto přesvědčena, že G20 se na ničem zásadním nedohodne.

"Za úsměvy a podanýma rukama totiž zuří konkurenční boj o to, kdo a jak povede svět. Bohužel to bude cesta k další krizi. Zbývá tak diskutovat a prosazovat alternativy mimo oficiální summit. Hlavním je ochrana klimatu a zdrojů vody. Na mezinárodní úrovni to znamená uvažovat o sankcích vůči USA např. v podobě klimatických dovozních cel, která zohlední nedodržování pařížské dohody. Dalším krokem je útok na daňové ráje, ve kterých je ukryto podle některých dohadů na 30 bilionů dolarů. To jsou prostředky, které by mohly miliony a miliony lidí dostat z chudoby, hladu a nejistoty. Za třetí je to pak otázka bezpečnosti, která se nedá zajistit zbrojením. Místo vyvážení zbraní do režimů potlačující lidská práva je potřeba zahájit hospodářskou podporu těchto zemí např. tím, že zahraniční firmy zde budou nuceny platit důstojné mzdy a dodržovat ochranu přírody. Stejně tak v Evropě či USA musí začít rekonstrukce a rozšíření sociálního systému, který nenechá nikoho na holičkách," myslí si Kateřina Konečná.

Názor autora nemusí shodovat s názorem redakce