NATO v Litvě

18.5.2016 

Vážené poslankyně a poslanci,

iniciativa Ne základnám protestuje, aby se na jedné straně mluvilo o dodržování Ústavy ČR a v tichosti se tolerovala usnesení Vlády ČR, která Ústavu ČR porušují.

Konstatujeme: parlamentní demokracie se rozpadla, to znamená - nefunguje kontrolní činnost Sněmovny, bez ní není možná demokracie a bez demokracie není možná svoboda.

V jakém státě tedy občané zatím ,,České republiky" vlastně žijí. Jakou mají pro politiky občané hodnotu?

Vláda ,,ČR" přijala níže uvedené usnesení k odstrašení jiného státu, ve kterém odsouhlasila vyslání vojáků AČR, které označuje za prostředky Ministerstva obrany, na území cizích států a to od 1. ledna 2018 do 31. ledna 2019 v celkovém počtu do 290 osob.

Bez skrupulí porušila Ústavu ČR čl. 43 odst. 4)

(4) Vláda rozhoduje o vyslání ozbrojených sil České republiky mimo území České republiky a o pobytu ozbrojených sil jiných států na území České republiky, a to nejdéle na dobu 60 dnů.

Vyzýváme poslankyně a poslance, aby takové jednání vlády odmítli a navrhli neprodleně vyvolání schůze Sněmovny s vyslovením nedůvěry vládě a to z důvodu, že podobné kroky vláda může opakovat, ohrozit životy vojáků AČR, podílet se na vyvolání válečného konfliktu.

Občané České republiky chtějí žít v míru, klidu a s vládou, která hájí jejich zájmy a ne mocenské zájmy jiných států.

S pozdravem,
MÍR si vzít nedáme

za Iniciativu Ne základnám
Eva Novotná, mluvčí
- - -

Usnesení č.351 z jednání Vlády ČR 10.5.2017

466/17 Návrh na působení sil a prostředků resortu Ministerstva obrany v Litevské republice, Estonské republice, Lotyšské republice a v Polské republice v rámci Posílené předsunuté přítomnosti Organizace Severoatlantické smlouvy (NATO)


USNESENÍ VLÁDY ČESKÉ REPUBLIKY
ze dne 10. května 2017 č. 351
k návrhu na působení sil a prostředků resortu Ministerstva obrany v Litevské republice, Estonské republice, Lotyšské republice a v Polské republice v rámci Posílené předsunuté přítomnosti Organizace Severoatlantické smlouvy

Vláda

I. schvaluje návrh na působení sil a prostředků resortu Ministerstva obrany v Litevské republice, Estonské republice, Lotyšské republice a v Polské republice v rámci Posílené předsunuté přítomnosti Organizace Severoatlantické smlouvy (NATO) v období od 1. ledna 2018 do 31. ledna 2019 v celkovém počtu do 290 osob;

II. pověřuje předsedu vlády předložit návrh uvedený v bodě I tohoto usnesení předsedovi Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky a předsedovi Senátu Parlamentu České republiky k projednání Parlamentem České republiky;

III. ukládá

1. ministru obrany hradit finanční náklady související s působením sil a prostředků resortu Ministerstva obrany podle bodu I tohoto usnesení, odhadované na 362 mil. Kč, z rozpočtu kapitoly Ministerstva obrany,

2. ministrům obrany a zahraničních věcí odůvodnit návrh uvedený v bodě I tohoto usnesení v Parlamentu České republiky;

IV. zmocňuje předsedu vlády, aby na základě odůvodněné žádosti ministrů obrany a zahraničních věcí pověřil plněním úkolu podle bodu III/2 tohoto usnesení jiného člena vlády.

Provedou: předseda vlády, ministři obrany, zahraničních věcí

Mgr. Bohuslav Sobotka, v. r. předseda vlády

Vláda posílá do Pobaltí dvě vojenské jednotky k odstrašení Ruska

11. května 2017

V Litvě a Lotyšsku má příští rok působit až 290 českých vojáků jako součást posílené spojenecké vojenské přítomnosti na východní hranici NATO k odstrašení Ruska. Rozhodla o tom ve středu vláda. Pod německým velením bude v Litvě působit mechanizovaná rota a pod kanadským pak minometná četa v Lotyšsku.

„Je to reakce na politickou situaci na východní hranici NATO,“ řekl po jednání kabinetu místopředseda vlády Pavel Bělobrádek (KDU-ČSL). Návrh na vyslání vojáků musí ještě schválit Sněmovna a Senát.

Česko se podle rozhodnutí vlády stane součástí mnohonárodních bojových uskupení členských států NATO rozmístěných v pobaltských republikách a v Polsku.

Na vzniku a rozmístění čtyř vícenárodních praporů se loni dohodly členské země NATO kvůli posílení své schopnosti odstrašení. Důvodem je obava aliančních členů na takzvaném východním křídle z ruské politiky.

V každé ze zmíněných zemí by mělo být rozmístěno zhruba 1 000 spojeneckých vojáků, kteří se budou po nějaké době střídat. Praporu v Estonsku velí Británie, v Litvě Německo, v Lotyšsku Kanada a v Polsku USA. Do praporů pak přispívají jednotlivé alianční země.

Celkově by mělo být v Pobaltí nasazeno příští rok až 290 českých vojáků. Mechanizovaná rota, tedy 250 vojáků, má od května příštího roku operovat v sestavě německého bojového uskupení v Litvě. Minometná četa, tedy 40 vojáků, by mělo už od ledna působit v rámci kanadského bojového uskupení na území Lotyšska. „Jde o konkrétní příspěvek k obraně spojenců před případnou agresí,“ uvedl Bělobrádek.

Zároveň se ohradil proti dezinformačním zprávám, že Česká republika se zapojením v Litvě předává část armády Německu. „Je to samozřejmě nesmysl,“ dodal.

Mechanizovaná rota se podle ministerstva obrany kromě „demonstrace připravenosti bránit suverenitu spojenecké země„ na území Litvy zapojí i do společných cvičení.

V Litvě již čeští vojáci působili na začátku letošního roku v rámci společného cvičení zemí Visegrádu a Pobaltí. V letech 2009 a 2012 hlídali čeští piloti vzdušný prostor pobaltských zemí. Další takové nasazení českých gripenů je plánováno na rok 2019.

Zdroj: natoaktual.cz