Za Bergogliova papežování má církev prožít radiální změnu paradigmatu v duchu globalistické agendy. Odtud plyne jeho nezájem o oblast potratů a chybného společensko-politického vývoje, a naopak intenzivní zapojení vatikánských grémií do ideologie ekologie, přelidnění a vůbec agend OSN.